Opakuje se historie? Dvě dimenze trhu

Kdo se nepoučí z historie, je odsouzen si ji zopakovat. Procházíme v dnešní krizi trestem opakování? A poučíme se?

Ptáte se, co že to je na tom prvním obrázku? To je koncept, který vymyslel F. A. Hayek – po něm se to také pojmenovává, avšak je pravda, že nebyl úplně prvním „trojúhelníkářem“ – je jen nejznámějším.

Dvě dimenze trhu

Trh je dvoudimenzionální prostředí. Cože? Jaké dimenze trhu?

První dimenzí trhu je prostor. Tato dimenze trhu je prostudována velice pečlivě – zde jde od základu de facto o akumulaci kapitálu ve formě „sem-tam“, v jednom časovém úseku.

Prostorová dimenze trhu je poměrně jednoduše představitelná – vy jako spotřebitel volíte mezi rohlíky a instantními polévkami. Vaše rozhodnutí ovlivní vaše preference, motivace a cena. Vyberete si to, co je pro vás osobně subjektivně nejlepší.

Druhou dimenzí trhu je čas. Tato dimenze trhu je prostudována poněkud málo a velká část ekonomů ji nebere v úvahu. I já jsem to takto ještě nedávno dělal. Avšak já nejsem ekonom.

Vrátíme se k příkladu s rohlíkem a instantní polévkou. Dejme tomu, že polévka je dražší, než rohlík. Nyní však máte nominálně více peněz ( nyní je jedno, z jakého důvodu), a tak si koupíte onu polévku. Pokud bude mít více peněz spolu s vámi i mnoho dalších lidí, kteří si tak začnou hromadně kupovat polévky, odstartuje se dlouhý a složitý proces změny struktury kapitálu. A tady přichází na řadu Hayekův trojúhelník.

V tu chvíli totiž začne růst poptávka po instantních polévkách – maloobchodní prodejci začnou od velkoobchodů poptávat větší množství polévek, velkoobchodníci začnou poptávat větší množství polévek v distribuci, ti zas ve výrobách, které začnou poptávat více přísad do polévek. Naopak poptávka po rohlících klesla – maloobchodníci budou objednávat menší množství rohlíků od velkoobchodů, ti zas od distribuce a tak dále.

Ve výsledku hodnota vyrobených polévek vzroste, zatímco hodnota vyrobených rohlíků klesne.

Z obrázku vidíme, že nejvzdálenější je spotřebiteli „těžba surovin“, výstup z této fáze následně přechází do zpracování… a tak dále. Mezitím však stále plyne čas.

Civilizační rozvoj a akumulace kapitálu

Rozvoj společnosti, tedy proces civilizace, stojí na dvou základních pilířích – na dělbě práce a akumulaci kapitálu. Akumulace kapitálu však neprobíhá jen v prostoru, ale také v čase. V čase probíhá akumulace kapitálu tak, že lidé spoří (na něco), čímž omezují svojí nynější spotřebu.

Když lidé spoří a snižují tak svoji nynější spotřebu, konečná hodnota vyrobených spotřebních statků je nižší. Zároveň se však rozšiřují zápůjční fondy (o nich více v článku Dopady vyšších daní), tedy investoři mají k dispozici více peněz k investování, banky více půjčují. Rozšiřují se investice do kapitálově náročnějších fází výroby, tedy do těch, které jsou v našem trojúhelníku vzdálenější konečné spotřebě, dochází k inovacím. Trojúhelník je ploší.

Zde je třeba si uvědomit, že celková hodnota výdajů je stejná, mění se pouze jejich struktura. Skrze ceny tržní mechanismus předá informace podnikatelům, kteří tak změní strukturu svých investic (dojde k přesunu výrobních faktorů) a struktura výroby se tak přizpůsobí změněné struktuře poptávky.

Z toho plyne, že podnikatelé jsou životně závislí na kvalitě informací, které jsou skrze ceny přenášeny.

Zápůjční fondy

Co ovlivňuje to, kolik lidé budou spořit? Tedy co ovlivňuje velikost zápůjčních fondů?

Je to úroková míra – tedy výše zhodnocení spořených peněz. Čím větší je úroková míra, tím více budou lidé spořit a zároveň omezovat svoji nynější spotřebu, protože lidé budou mít z uspořených peněz větší výnos. Stejně to platí i naopak – čím nižší je úroková míra, tím méně budou lidé spořit, tím vyšší bude aktuální spotřeba. Avšak – jak jsme ukázali výše – vyšší spotřeba nutně nevede k hospodářskému růstu.

Když lidé totiž začnou více spořit a začne se – jak jste mohli vidět výše – investovat do nových fází výroby, v čase to potom znamená, že v budoucnosti naroste množství jak kapitálových, tak i spotřebních statků. To je hospodářský růst.

Příště

V tomto článku jsme si osvětlili základní teorii kolem rakouského pojetí „kapitálové makroekonomie“, Hayekův trojúhelník. V příštím článku toto vztáhneme na dnešní krizi a podíváme se na její reálné příčiny.