Kniha Petra Macha „Jak vystoupit z EU“ byla uvolněna na internet v PDF formátu. (Nejen) pro ty z vás, kteří váháte nad tím, zda knihu pana Macha číst, přinášíme malou ochutnávku – část z knihy, která pojednává o přístupu EU k trhu a volnému obchodu.
Garance volného obchodu
Požadavek volného mezinárodního obchodu patří mezi základní principy klasického liberalismu. Tento požadavek se opírá o filosofický princip svobody jednotlivce a o ekonomický poznatek efektivnosti mezinárodní dělby práce na základě využívání komparativních výhod. Zejména pro menší zemi, jakou je Česká republika, je otevřenost zahraničnímu obchodu klíčová. Bylo by neefektivní uzavřít se světu a vyřadit se z blahodárné mezinárodní dělby práce. Ačkoliv mnozí si od Evropské unie slibovali právě rozšíření volnosti obchodu, opak se stal pravdou.
Mnozí si mysleli, že po vstupu do EU nebudeme potřebovat celníky. Celní správa je dnes mocnější než kdykoliv dříve, má na sedm tisíc zaměstnanců a místo aby operovala jen na hranicích, kontroluje vozy obchodníků kdekoliv v republice. Můžeme sice dovážet zboží v rámci EU bez cel, ale EU je sešněrována systémem výrobních omezení a kvót a značně uzavřena obchodu se světem vysokými cly a dalšími překážkami.
Evropská unie totiž klasický princip volného obchodu v zásadě nevyznává.
Místo volného trhu (free market) rozvíjí koncept vnitřního trhu (internal market). Prakticky jakákoliv harmonizační směrnice, od zákazu žárovek po regulaci cen telefonních služeb, se odvolává na článek 94 Smlouvy o založení Evropských společenství: „Evropský parlament a Rada… přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.“
Např. v rámci Společné zemědělské politiky EU jsou jednotlivým členským zemím přidělovány produkční kvóty a ceny jsou regulovány prostřednictvím intervenčních nákupů: EU tak centrálně řídí, v jaké členské zemi se bude pěstovat kolik cukru, za kolik se má vykupovat máslo, kolik se má do které členské země dovážet banánů, jak velké musí být klece pro slepice při produkci vajec. Podle Evropské komise podléhá nějaké evropské regulaci již polovina všeho zboží na trhu EU.
Tento poměr se rychle zvětšuje. Jak uvádí Evropská komise v návrhu nové směrnice, „spotřebitelé často nedokážou správně posoudit, jaký výrobek je úspornější… článek 94 a 95 smlouvy umožňuje Evropské unii regulovat záležitosti, jejichž předmětem je fungování vnitřního trhu. To se vztahuje na všechny aspekty výroby, na výrobky a na spotřebu v celé Evropské unii.“ Nová směrnice, kterou předkládá Evropská komise Radě, má umožnit Komisi regulovat celou novou obrovskou škálu zboží, od oken po záchodová splachovadla.
Každá takováto regulace omezuje spotřebitelskou volbu a vytlačuje levnější zboží z trhu. Spotřebiteli už nemá být dovoleno koupit si levné splachovadlo s jednoduchým splachováním, musí si koupit dražší splachovadlo s volbou objemu vypouštěné vody.
Vnitřní trh nemá v podstatě s ideou volného trhu nic společného. Vnitřní trh znamená rozsáhlý ekonomický blok podléhající jednotné regulaci, který soutěží s jinými bloky ve velikosti hrubého domácího produktu a potažmo v míře globální politické moci. Logickým projevem „blokového“ myšlení Evropské unie je tendence rozšiřovat vlastní jurisdikci, paralelně doprovázená protekcionismem vůči vnějšímu světu a snahou o autarkii.
Komentáře jsou vypnuty.