Státní školství – jde o miliardy vyhozené oknem a o spoustu promrhaných talentů. Proč? Protože někdo chtěl „dělat dobro“…
Školy jsou vzdělávací instituce. Jejich rolí je vzdělávat člověka – jak odborně, tak obecně. Předávat lidem vědomosti, díky kterým se také budou moci žáci a studenti uplatnit v budoucím životě.
Je zajímavé, že ačkoliv o „koordinaci znalostí“ hovoří již například Hayekova definice základního problému ekonomie, málokdo se zamyslel nad tím, jaký dopad má současné centrálně-řízené školství na celý ekonomický systém. Tento dopad totiž může být mnohem fatálnější, než si mnozí mohou vůbec představit.
Trh a koordinace znalostí
F. A. Hayek si totiž položil zajímavou otázku:
Jak je možné, že miliony lidí na celém světě je ochotno spolupracovat a vytvořit složité statky a dostat je až ke konečným spotřebitelům? Jak je možné, že ačkoliv nikdo neví, jak vyrobit tužku, se tato tužka objeví na pultech obchodů? Neexistuje člověk, který by zároveň věděl, jak vyrobit pilu, stroje, vytěžit tuhu, ořezat dřevo, vyrobit auta na přepravu tužek, vytěžit ropu… není na světě člověk, který by věděl všechny tyto věci najednou – a i přesto se tužka objeví v obchodech.
Jak je to možné?
Odpověď je vlastně jednoduchá: reálné, dobrovolně ustanovené tržní ceny! Ty nám dávají informace o dění na celém světě! Nemusíme vědět, že zásoby ropy či dřeva se ztenčují – vidíme v cenách, že výrobky z ropy a dřeva jsou dražší a proto začneme používat alternativní statky. Je to právě jen a pouze cenový systém, který dokáže koordinovat vědomosti milionů lidí na světě, kteří aniž by o tom věděli, společným úsilím vytvoří statky, které najdeme na pultech obchodů.
Neexistuje a ani nemůže existovat žádná centrální autorita, která by dokázala cenový systém efektivně nahradit.
Reálné ceny vznikají pouze na trhu – skrze dobrovolné směny. Směna neproběhne, pokud se neočekává, že bude pro obě strany výhodná. Dlouhodobě obchod nemůže prosperovat, pokud se toto očekávání nesplní. Tím je zajištěna neprůstřelná efektivita tržního systému, který je jako jediný schopný koordinovat lidské znalosti, pomocí kterých mohou vzniknout věci, které nikdo sám o sobě vyrobit neumí.
Trh není příčinou složitosti dnešní společnosti, je to naopak – složitost dnešní společnosti, různorodost lidských individuí, lidských potřeb a preferencí je příčinou vzniku trhu.
Pokud je trh nejefektivnějším nástrojem koordinace znalostí, můžeme vzdělávací instituce nechávat mimo trh? Vždyť jsou to právě školy, které nám dávají vzdělanostní základ pro další rozvoj a specializaci!
Ve školách nikdo nic neví
Nejde vlastně o nic nového. Jde stále o ten stejný spor o „racionalitu socialismu“ – dnešní školství je státní. Je centrálně řízeno, nehledě na to, jestli je zřizovatelem stát (v jakékoliv formě) či soukromá osoba, protože i tkz. „soukromé školy“ se musí klanět před Ministerstvem školství. I „soukromé školy“ jsou placeny ze státních peněz.
Neexistuje tak reálný trh se vzděláním. Neexistuje trh se školami. Neexistují reálné tržní ceny, které by nesly informace – studenti neví, jaká je poptávka po jakých absolventech, nemá výhled do budoucna (neexistuje tržní úročení studentských půjček či stipendií). Studenti se tak nemohou řádně specializovat.
Na druhé straně – na straně škol – je stav také tristní. Kvůli neexistenci reálných cen (a reálného úročení půjček na školné) školy také nevědí, které obory jsou žádané a které ne. Výsledkem je „neoptimální“ nabídka oborů – oborů je příliš málo, či jinak řečeno – je spousta oborů, které školy nenabízí. Student pak nemá kde studovat, protože „jeho“ obor prostě neexistuje. Přihlašování se na školy pak spíše připomíná loterii, než zájem o studium.
Promrhané životy
Specializace je základním stavebním kamenem efektivního fungování trhů. Pokud máme zestátněné školství, nemůžeme očekávat, že specializace lidí bude účinná, když ani lidé sami nevědí, na co se specializovat, či když není kde se na dané schopnosti specializovat.
Mnohdy je státní školství jen promrhaným časem, protože ke specializaci samotné dochází až po ukončení vzdělávacího procesu, kdy absolventi fungují v odvětvích, které nemají s jejich oborem studia nic společného.
Ne každý má však to štěstí, že se může „dospecializovat“ po škole v praxi. Mnoho lidí svůj talent a své schopnosti nikdy neobjeví a nikdy nerozvine. Základy k tomuto rozvoji totiž mají dávat vzdělávací instituce, které ale ve státním systému nefungují. Jde možná až o miliony lidí, jejichž talent je zahozen. O miliony životů, které budou zmařeny jen špatným školstvím. O ohromný „lidský kapitál“, potenciál, který zůstane nevyužit i přesto, že na to máme kapacity.
A nakonec – je třeba si uvědomit, že v penězích jde například v ČR o cca 100 miliard korun, které se de facto každý rok z velké části vlastně „vyhodí z okna„.
re: roman- v podstatě souhlas, psal jsem přece funkční soukromá škola (ne tiskárna titulů), ale stejně bych řekl že je to složitější, pokud pominu takové ty manažerské či finančí apod „takyškoly“, tak soukromé mají větší úspěšnost spíše kvůli kvalitnější individuální péči než kvůli nižším nárokům na studenta (u těch jazykovek je to snad bez debaty?)
PS: re gofry: dobrá připomínka, tohle je myslím exemplární ukázka myšlení byrokratů, jenže lidi nejsou stroje a někteří prostě nehrají podle stejných pravidel jako většina, a to pomíjím to že na určitých pozicích jsou určité tituly jsou vyžadovány i zpětně přestože jde o naprosto kvalifikované a zkušené pracovníky (to je něco co jsem nikdy nechápal…)
Pokryvené je to, že v mnohých štátnych zamestnaniach je vlastníctvo titulu jediným kritériom prijatia alebo vyššieho platu. Často aj na tých najvyšších postoch v štátnej správe. Preto vznikol trh so zaplatenými titulmi a to aj na štátnych školách. Afér bolo v poslednej dobe viac než dosť. Zaujímavé je, že všetky zaplatené tituly boli získané na štátnych škôlách.
re 3,14ranha: ačkoliv s většinou, co říkáte, souhlasím, je tu ještě jeden důvod, proč rodiče posílají děti do soukromých škol – protože tam platí za to, že dítě skutečně proleze a dostane papír. To je bohužel úloha minimálně některých soukromých škol v současném systému a podle toho taky vypadá kvalita těchto škol. Je to důkaz toho, že trh skutečně uspokojuje poptávku, ale je to celé poněkud pokřivené 🙂
*státu jako jistého garanta průměrné kvality…
re meca:
bacha na strawmena, autor problémy žene do extrému (byla by diskuze stejně živá kdyby jenom konstatoval fakta?), jestli vám to vadí proč děláte stejnou chybu? myslíte že ministr školství dokáže ukočírovat poptávku a nabídku lépe než než trh? o nic jiného nejde… proč tolik lidí posílá děti do „polo“soukromých škol (cíkevní, jazykovky, apod…) když při podobném rozpočtu by státní měly být podobně kvalitní? proč téměř všude selhává státní výuka jazyků a kdo chce do světa musí stejně na absolvovat sourkomé kurzy/školu
PS: jsem pro („tento čas“) zachování funkce státu jako jistého garanta průměrné (nebojme se toho slova, pro ty lepší z nás by měly být přístupné např. přestupové zkoušky…) a určitě je naivní myslet si že soukromá škola vznikne i v „horní dolní“ kde sotva zaplní jednotřídku (i když nereálné to není – záleží na přístupu k času a financím u rodičů) ovšem jednoznačně lze mít radost z každé další funkční soukromé školy a z každého zákonu který omezí byrokracii ve školství (zeptejte se „svého“ učitele ;-P )
Je to na mě kapku složitý. Zjednoduším to, lepší výběr, větší šance na rozvinutí talentů, větší možnost uplatnění. Ostatní je věc studenta.
Takže otázka zní, zda liberální přístup přinese nebo nepřinese ten „lepší výběr“. Logika věci i praktická zkušenost hovoří pro.
Jenže to je stále dokola – pokud bude víc oborů, vyleze z nich nejspíše lépe specializovaný člověk – jenže co to řekne o talentu toho člověka? Trh si tedy žádá „Supervizora producentů béčkých reklam na yoyo“, ok, řekne si racionální robot v 9. třídě – ale jak probůh tedy zjistí, že na to má talent?
Jen si prostě myslím, že to s reálným světem nemá nic společného. Je to naházení klíčových slov, které opravdu reálně trápí lidi, okolo jednoduchého (pseudo)řešení platného na celý svět – někteří to umí lépe, že si fungování jejich MODELŮ dokáže představit i nefanatický čtenář, jiní prostě obalují ona slova pojmy a… Koneckonců, jak řikají Wanastovki, lásko 😉
Re meca:
Ta zmínka o nerozvinutých talentech navazuje na větu „je spousta oborů, které školy nenabízí. Student pak nemá kde studovat“. Nevidím v tom logický rozpor.
Roman: Ale co znamená to, že ti trh zareaguje na poptávku? OK – tedy, „studenti neví, jaká je poptávka po jakých absolventech, nemá výhled do budoucna (neexistuje tržní úročení studentských půjček či stipendií). Studenti se tak nemohou řádně specializovat.“ — takže ti trh poví, co je nejlepší studovat, aby si našel po škole uplatnění, aby si nejlépe zapadl do soukolí a všichni zúčastnění byli co nejšťastnější v nejlepším možným světě. Tady kdyby to skončilo, tak neřeknu ani prd, jenže co tam pak má co dělat něco o tom, že „mnoho lidí svůj talent a své schopnosti nikdy neobjeví a nikdy nerozvine“ – to přeci nemůžeš házet na trh, ale na vlastní blbost, že si šel na gympl/střední/vejšku, která ti nic neříkala, že tě tam dohnali rodiče, osud, atd, a kdovíco, ne že sis ožralý po rozlučce s 9. třídou neměl šanci spočítat úročení studetnských půjček, aby sis nejlépe spočítal to, kde tě asi ta společnost potřebuje, a tam šel, protože tam, kde tě trh potřebuje, tam také tkví tvůj talent…
Re meca:
Jaké rozpory máš na mysli? Trh ti přirozeně nic nepoví o tvých talentech, pouze zareaguje na poptávku efektivněji než například úředník. Budeš mít větší, aktuálnější a v důsledku i levnější výběr. To je celé. Funguje to v jiných oborech a není důvod si myslet, že by to nefungovalo ve školství. Člověk je vždycky na něco odkázanej, tak neškodí popřemýšlet o tom, na co vlastně a jak a zda to funguje.
V textu podle mého nejsou rozpory, jen tam není polopatě všechno vysvětleno.
A to je odpověď na co?
Libertariánské odborné literatury existuje tolik, že si jí domů můžete nechat navézt dva náklaďáky.
#13: Mě jen fascinuje vaše přesvědčení, že na všechny problémy světa opravdu existuje jedno řešení a pro něj se vzdáváte kritického myšlení a diskuse – protože mě se opravdu zdá, že v tom textu jsou logické rozpory. Buď jsem teda kretén já a ty bys v rámci diskuse měl říct „Jsi kretén, tak to není, protože nevidíš, že…“ nebo… Prostě označit každého, kdo se (více/méně) snaží přemýšlet a nějak se snažit to kriticky přijmout za „socanstvo“ je v rámci lidí, kteří nechtějí jen koukat na televizi, podivné.
„Neexistuje tak reálný trh se vzděláním.“ – Myslím, že to nie je až tak pravda. Existuje spústa kurzov, ktoré si človek môže zaplatiť a získať tam potrebné vedomosti, mnohokrát na to stačí pár týždňov. Nehovoriac o tom, že takéto kurzy vedia ďaleko lepšie reflektovať akutálny stav sveta, kdežto dlhotrvajúce vzdelávanie bude nutne zaostávať za svetom.
Netvrdím samozrejme, že štátne školstvo nijak neškodí, naopak, povinná štátna dochádzka oberá ľudí o drahocenný čas.
Socanstvo kvičí…
Plácáš páté přes deváté – na jedné straně lituješ, že není trh s obory, který by zájemcům o studium řekl, na co se tedy specializovat, aby se staly těmi racionálními koly v soukolí; na druhé pak, že díky tomu všemu lidé promrhají svůj talent – takže trh ti poví, na co máš talent? Děláš z lidí blbce odkázané na boží řád trhu.
Vem tu knihu a umlať s ní svět!
Podobný problém monetární systém, zdravotnictví, energetika, zemědělství, věda atd.
Cenový systém dokáže zkoordinovat lidi po celém světě, kteří o sobě nikdy neslyšeli a nikdy neuslyší, tak, aby byli navzájem prospěšní.
Státní aparát dokáže zničit jakoukoliv spolupráci skupinky lidí prostě tak, že se jejich činnost rozhodne podporovat.
Já v tom mám tedy naprosto jasno.
http://dings.mmister.com/skolne.pdf