Často se setkávám s poněkud pomýleným chápáním „svobody“. Je módní ukazovat na jednotlivé země a říkat: ti mají svobodné volby, to je svobodná země. Ti druzí nemají svobodné volby, to není svobodná země. Možnost „svobodných voleb“ je mnohdy jediným kritériem pro posouzení „míry svobody“ v dané zemi. Dává to ale smysl?
Demokracie nic negarantuje
Takovéto chápání je absurdní. Demokracie se svobodnými volbami není automaticky garantem ničeho, tedy ani svobody jednotlivce. Je to jen nástroj vládnutí. Nic víc, nic míň, pouhý nástroj.
Ukažme si to na absolutně jednoduchém příkladu – představte si, že v naší zemi bude kandidovat „Strana práv rohlíkářů“, která bude mít ve svém programu, že zlevní rohlíky.
Kolik je v naší zemi prodávajících rohlíky a kolik kupujících? Kupujících je logicky více. Nyní si představte, že daná Strana zvítězí ve volbách a vyhlásí všeobecné referendum o ceně rohlíku. Každý se může (nemusí) referenda zúčastnit. Každý může dát svůj hlas. Otázka bude znít třeba:
„Souhlasíte s tím, aby v České republice platil zákon, který dá Vládě České republiky pravomoc rozhodovat o cenách rohlíků, které jsou prodávány v soukromých provozovnách po celé České republice?“
Samozřejmě, že naše vítězná Strana by oznámila, že by cenu stanovila na (dejme tomu) líbivých 0,1 Kč, tedy na 10 haléřů za rohlík. Připomeňme si, že kupujících je u rohlíků více, než prodávajících.
Strana samozřejmě vyhrála ve svobodných volbách. Dokonce zavedla prvky přímé demokracie, zákon byl schválen ve všeobecném, svobodném referendu.
Ale je to svoboda? Můžeme přeci takto skrz „svobodná referenda“ a „svobodné volby“ jít dále – schválit obdobné zákony pro mnoho dalších produktů, vyhlásit „strategická odvětví“, kde (svobodně v referendu) znárodníme velké podniky (stejnak je vlastní jen prašiví kapitalisté), nechat rozhodovat o trestu smrti, nastavit přísné limity pro vjezd a výjezd ze země (hrozí přeci ta islámská imigrace, že)…
Ústava není problém. Ústava je papír, který mohou demokraticky zvolení politici změnit.
Nebylo to tady už?
To, že v dané zemi probíhají řádné demokratické volby v žádném případě neznamená, že daná země je svobodná.
Svobodné?
Může ale být vůbec něco jako „volby“ svobodné?
Toť otázka. Máte právo „nevolit“, avšak nemáte právo se nepodřizovat zákonům z voleb vzešlých. Opět si pro ukázku představme „svobodné“ volby, kde jediné kandidující strany jsou KSČ a NSDAP. A teď pozor, to nejzásadnější: můžete nevolit, jste svobodní!
Dokonce můžete i založit novou stranu a jít do voleb, jen… nemáte peníze na kampaň. Proč? Protože předchozí vláda (třeba koalice KSČ a NSDAP, zajímavá kombinace), ovládla ceny, mzdy, finanční toky.
Stále to nevadí. Nikdo vám nebrání si stranu založit! Máte dokonce na výběr! Dokonce ani volit nemusíte! Jste svobodní, protože máte „demokratické“ volby.
Už chápete, o jaké absurdnosti jsem na začátku psal? Rovnice demokracie = svoboda neplatí. Absolutní demokracie je diktaturou většiny.
Matěj Stropnický (SZ) měl kdysi heslo „více demokracie, méně trhu“. Demokracie je umělý systém pro fungování státní moci, pro vynucování. Trh je přirozený systém fungování dobrovolné spolupráce. Kdyby Stropnický měl heslo „absolutního monarchu, méně trhu“, prosazoval by de facto to samé.
Musíme či chceme?
Z tohoto pohledu by se na svobodu mělo nahlížet. Společnost není reálná entita: není svobodné společnosti bez svobodných jednotlivců. Buď můžete nějak jednat, něčeho dosáhnout, něco si myslet, říkat, dělat, cokoliv prostě protože „chcete“, tedy dobrovolně, nebo můžete nějak jednat (…) prostě protože musíte (nebo nesmíte).
Do důsledku vzato „musíme“ (nesmíme) pouze když jde o stát či nějakou státní instituci, kteří jako jedinný mají tu moc, monopol vynucování. Pouze stát a jeho instituce vás mohou k něčemu nutit.
Stát je zde pojmut ve všech složkách – centrální vláda, úřady, kraje, města, obce, státní soudy, státní parlament. Státní instituce jsou všechny původně třeba i soukromé instituce (podniky), které na státní moci začali participovat – podniky přijímající dotace, těžící z regulací, „soukromé“ fondy spravující ze zákona povinné spoření na důchod, „soukromé“ školy podřizující se státu a částečně placeny z peněz státu a mnohé další.
Ano, i v práci jsme dobrovolně (z vlastního rozhodnutí) a tamní rozhodnutí také sami přijímáme. Když ne, revoltujeme či zrušíme pracovní poměr. Naše rozhodnutí.
Nelíbí, odstěhuj se?
Do státu jsme se narodili, stát jsme si nevybrali. Ve státě nejsme dobrovolně, „vyvázání“ se z poměru s rodným státem (emigrace) tak může (nemusí) být akt donucení, nikoliv svobodná volba. Z tohoto důvodu je také absurdní časté rčení: „nelíbí? Odstěhuj se!“
Nelíbí se ti, že jsme ti demokraticky vzali všechen majetek? Nelíbí se ti, že jsme demokraticky určili, že tvá rasa je podřadná? Nelíbí se ti, že musíš platit daň z příjmu 90 %? Odstěhuj se!
Svoboda může být tedy pouze tam, kde je absence vynucování – státu. Je otázkou, kde všude je tento stav efektivní (to je na jinou debatu mezi anarchisty, minarchisty a intervencionisty všeho druhu).
Představa, že absence státu v nějaké oblasti znamená džungli plnou nebezpečí, je také absurdní. Však morálka a pravidla lidské spolupráce (právo trhu) je produktem trhu (dobrovolné lidské spolupráce), na trhu vznikají.
Pokud však morálka vzniká jako „interní“ společenská instituce právě na trhu, pak je morálka produktem dobrovolné lidské spolupráce, systému svobody. Je to právě trh, který mezi lidstvo v čase přínáší etiku a morálku. Pokud státní zásahy znamenají potlačení efektivního fungování trhu, znamenají státní zásahy také potlačení přirozené etiky a morálky.
Ztotožňování demokracie se svobodou je nebezpečné. Je to ekvivalent k tvrzení, že totalitní stát je svobodný, protože vláda se (kdysi) dostala k moci pomocí svobodných voleb.
3,14ranha – „je naivní myslet si že v nějaké dohledné době se podaří tu neodpovědnou menšinu BEZ NÁSILÍ (jinak by to nebyl váš anarchismus) přesvědčit k odpovědnosti…“
Ani Galileo sa nedočkal za svojho života uznania pravdy, ale keď človek nezačne vôbec, tak sa nedočká nikdy. Ja si nemyslím, že by zo dňa na deň vznikla slobodná spoločnosť, dokonca si ani nemyslím, že sa to stane za môjho života. Ale to neznamená, že sa za to neoplatí bojovať.
Re 3,14ranha: Nemyslím, že náklonnost k (ne)svobodě je vrozená. Spíš je to otázka předsudku (či sociálně-kulturního naprogramování, chcete-li), zformovaného velmi brzy, a tedy málo přístupnému racionální úvaze.
re: gofry: tak po lopatě – doopravdy svobodomyslní (kteří za tu svobodu skutečně ručí svojí odpovědností a nedelegují ji výše) lidé jsou MENŠINA, a podle všeho co víme je to tak z podstatné části VROZENÉ ! je naivní myslet si že v nějaké dohledné době se podaří tu neodpovědnou menšinu BEZ NÁSILÍ (jinak by to nebyl váš anarchismus) přesvědčit k odpovědnosti…
je to to samé jako tvrdili komunisté že lidé se dobrovolně vzdají majetku a budou žít jako jedna komunita (ne nevzdají, stejně jako, z nezanedbatelné části od přírody, neodpovědní jedinci se mávnutím proutku nepřestanou chovat neodpovědně…)
oprava k #28
„a že je absurdné, aby na ňom bolo postavené násilie.“
má byť
„a že je absurdné, aby na ňom bola postavená spoločnosť.“
@3,14ranha – To je v poriadku, anarchizmus nebráni ľuďom, aby delegovali zodpovednosť za svoj život na niekoho cudzieho, kto s tým súhlasí. Ale nemôžu do toho zaťahovať tretie strany a nútiť ich k niečomu, k čomu nedali súhlas. To je obyčajné násilie a anarchizmus len poukazuje na to, že takéto násilie je neospravedlniteľné a že je absurdné, aby na ňom bolo postavené násilie.
Somálsko je kde je nie kvôli slobodnému trhu, ale vinou predchádzajúcej vlády, ktorá ľudí okradla úplne o všetko a potom ich nechala bezbranných napospas osudu, v podstate ich uvrhla do prvotnopospolnej spoločnosti, odkiaľ sa budú musieť vyhrabať a to nejaký čas trvá. To však nie je anarchia, to je práve to násilie, proti ktorému anarchisti protestujú a odsudzujú (anarchisti ako sú definovaní na mises.cz, nie „anarchisti“ typu Antifa a podobne). Somálsko je naopak výborný príklad toho, kam povedie bezbrehý nárast štátnej moci.
Okrem toho, na druhej strane k Somálsku je Severná Korea, tam o nejakom mocenskom vákuu nemôže byť ani reči, ale tiež sa tam zástancovia silného štátu nehrnú.
gofry: jenže to popisujete ideální utopistický stav… dobrá polovina (možná o něco víc) lidí prostě CHCE delegovat svoji odpovědnost výše… dokonce i velmi decentralizovaný feudalismus se bez státu neobešel, anarchii praktikující somálsko by si za bydliště také nikdo svobodně nezvolil
klíčový pojem: MOCENSKÉ VAKUUM ….
@Roman – Malý štát nikdy neostane malým. Už z podstaty veci je totiž štát neefektívny a nemá ako získať informáciu, či vydáva peňazí veľa alebo málo, či ľudia jeho služby chcú alebo nechcú. Služby trebárs polície môžeš rozširovať donekonečna – štát nevie, kedy treba prestať, nemá to ako zistiť, preto bude vždy potrebovať viac a viac zdrojov = viac a viac zdaňovať. Malý štát je neudržateľný koncept – výborným príkladom je napríklad dnešná oblasť dopravy – zákony sa vŕšia jeden za druhým, a aj keď je nehodovosť najnižšia za posledných asi 30 rokov, tak im to nestačí. Štát jednoducho nepozná hranice a nutne sa musí nafukovať kým nepraskne, tj. nezbankrotuje. Štát je niečo ako rakovina.
@3,14ranha – Ako som písal romanovi, neexistuje spôsob, ako zastaviť bujenie byrokracie. Ak raz povolíš byrokraciu v ľubovoľne malom priestore, časom sa rozrastie na celý priestor.
@3,14ranha – V anarchii nikomu nie je bránené, aby sa združil do skupiny, ktorá bude mať socialistické pravidlá. Len tie socialistické, otrocké pravidlá musia ostať v danej skupine, nesmú ich svojvoľne rozširovať na ostatných. Áno, s dobrou vôľou súhlasím. Najlepšia dobrá vôľa je vtedy, keď si ľudia osvoja princípy neagresie a budú agresiu odsudzovať, tj. anarchia.
@Choronzon – Ako sme sa ubránili Mnichovskej dohode? Nijak. Ako sme sa ubránili v 68? Nijak, neubránili sme sa, náš štát sa poddal hneď na začiatku. Ako sa USA ubránili útoku na dvojičky? Nijak. Štát nedokáže zabezpečiť funkčnú ochranu, neposkytuje žiadnu výhodu oproti slobode. Dokonca naopak – vystavuje svojich občanov obrovskému riziku – napríklad tie dvojičky v USA – koľkí z ľudí, ktorí tam zomreli boli priamo zodpovední za zahraničnú politiku USA? Asi veľmi málo. Koľko vysokopostavených činiteľov pri tom útoku zomrelo? Ani jeden. Štátni predstavitelia vyvolávajú svojimi aktivitami riziko, ktorého dôsledky sa ich nijak nedotknú ale sú prenesené na niekoho, kto s ich politikou ani nemusí súhlasiť. Štát je naopak garantom NEbezpečia.
V anarchii nemá útočník ako zaútočiť „na nás“, pretože žiadne masové „my“ neexistuje.
to Chorozon: Můžu odkázat na diskuzi, kterou jsem kdysi na toto téma vedl:
http://kosikcsfd.wz.cz/ankap.htm (neni úplně dokonalá, ale pár argumentů stojí za zamyšlení)
A jinak s tím útokem ze zahraničí na prosperující svobodnou společnost bez státu. Vždyť to je stejně absurdní, jako kdyby se teď Sarkozy rozhodl napadnout neutrální Švýcarsko. Svobodná společnost je ze své podstaty mírová a útok na ni by byl těžko ospravedlnitelný. To je spíše pravděpodobnější, že by se zbouřili obyvatelé toho potenciálního agresora, když by viděli, jak v jejich sousedství prosperuje společnost bez státu…. Ale to už jsou spekulace 🙂
3,14: osvícený vůdce je nesmysl – žádný takový neexistuje.
Kosik, gofry: pokud si představujete, že by nebyl ŽÁDNÝ stát, tak jakým způsobem bychom se bránili například útoku ze zahraničí?
Na tohle téma ještě určitě popřemýšlím, ale v tomhle jsem skeptickej.
re Gofry:
otevřete si Bibli-Exodus jak bývalí otroci (kterých pro faraonovu větší slávu umřely zástupy) brečeli ať je Mojžíš vrátí zpátky do egypta že se jim svoboda nelíbí, podívejte se na dnešní „blbou náladu“ jak čím dál víc lidí uvažuje o zvolení komunistů, myslíte že historie se nemůže opakovat?
… co chci říct- když to anarchisticky necháte na samotných lidech, dost velká část bude toužit po komunismu s lidskou tváří, nebo po sociálně štědré demokracii (vzájemné rozdíly nejsou triviální, ale společným jmenovatelem zůstává touha po opatrovnickém státu)
nechci moc předbíhat, ale osvícený vůdce a obecně „dobrá vůle“ ve společnosti budou pro skutečnou svobodu mnohem důležitější než nějaká anarchistická dogmata (která díky lidskému faktoru ipso facto popírají sama sebe)
re gofry:
trochu brzděte člověče… slyšel jste někdy o mocenském vakuu? slovo politika není od politik ale naopak, politik je člověk který se politikou(=“věcmi veřejnými“) zabývá plnočasově, stát je společenský útvar(právnická osoba chcete-li) s ambicí na suverenitu nad určitým územím (na velikosti nezáleží) je to jenom slovíčko vyjadřující určité společenské uspořádání, netřeba ho démonizovat
čirá anarchie je oxymorón,
copak nevíte z čeho žije ten váš google a facebook ?! myslíte že jenom z reklamy? CIA hadra,
vždyť ty firmy už dnes nijak neskrývají (zatím nesmělé) politické ambice ! a to vznikly takříkajíc „včera“ (nenáviděný microsoft je proti nim – díky „anonymitě“ a (zatím) převážně offline povaze hotové neviňátko, druhá věc je že díky usilovnému opisování od googlu to nebude trvat věčně)
navíc zbytečně plýtváte silami nad budoucími chimérami, přitom dnes řešíme mnohem prostší problém – k rapidnímu zlepšení(ekonomika je dynamický systém a vlivy se vzájemně násobí) stačí zastavit množení byrokracie a korupce (bude nutné postupovat zdola i shora)
pojďme se domluvit na dnešních problémech a pojďme to řešit s dnešními lidmi (malé části ještě v hlavě straší nacismus, velké části komunismus a ještě i většina dnešní mládeže není prostě způsobilá (bez újmy na zdraví)obejít se bez sociálního státu… to je realita, jestli chcete opravdovou změnu musíte tohle brát v patrnost)
Re Kosik:
Ohledně Hoppeho, mohl bys mi poslat link nebo přímo na email: rom.an@email.cz? Taky bych si to rád přečetl. Díky
Re Gofry:
V tom případě by onu ochranu stejně zaplatili koncoví zákazníci – tedy asi většina lidí v té oblasti žijící – výhody, nevýhody oproti malému státu?
@Choronzon
„jakým způsobem bude společnost předcházet tomu aby při honbě za sjednocením politické moci“
V spoločnosti bez štátu žiadna politická moc neexistuje, takže ju netreba zjednocovať a tento problém odpadá. Jediné, čo treba zariadiť je bezpečnosť a ochrana majetku. A to ide v spoločnosti bez štátu jednoducho – podobne ako funguje trebárs dnešný google alebo facebook. Koncoví užívatelia neplatia vôbec nič, všetko zatiahnú zadávatelia reklamy. Podobne by bezpečnosť na uliciach platili napríklad firmy podnikajúce v danej oblasti – mali by z toho zisk. Mohli by si trebárs vyvesiť do okna certifikát, že za bezpečnosť platia a medzi zákazníkmi by mali lepšie meno ako firmy, ktoré by za bezpečnosť neplatili. Možností je neúrekom, bohužiaľ dnes sa tieto mechanizmy rozvinúť nemôžu, pretože sme prinútení využívať mechanizmus jediný – štátnu políciu.
to Choronzon: Bavíme se o společnosti bez státu, tedy bez veřejného majetku. Vše by bylo v soukromých rukou, to znamená, že bezpečnost by většinou zajišťovali soukromí majitelé (např. na veřejných místech). To pojišťění, jak jsem psal, by bylo pro případ, že by se ti něco stalo, že by tě někdo okradl atd. Takže kdyby někdo toto pojištění neměl, tak by měl smůlu. A tyto pojišťovny by měly motivaci zločinu předcházet, neboť v případě nějakého zločinu by musely platit.
No, jinak opravdu doporučuju se naučit anglicky, protože pak se ti otevře úplně nový svět. Nebudeš vědět, co číst nebo poslouchat dřív :). Jedno z prvních si dej Democracy: The God That Failed od Hoppeho (můžu poslat), kde je jedna kapitola právě o bezpečnosti…
Kosik: Tak pokud by šlo o formu pojistného tak jde zrovna o ten případ co jsem popsal. Představ si, že 100 lidí táhne bezpečnost v jednom městě. Nastěhuje se někdo nový a odmítne platit. Ale výsad bezpečných ulic požívá taktéž. Někdo to obkoukne a řekne si „proč bych to platil jako blb když tamten taky neplatí. A s každým který odpadne by se částka jež musí zaplatit každý „pojištěnec“ navyšovala. Není těžký odhadnout co by následovalo.
S charitou je to něco jiného. Charita má totiž zajišťovat převážně jen základní věci. Málokdo by přispíval na charitu která by svým svěřencům obstarávala alkohol. A u charity je tato kontrola možná. U policejního oddělení je to podstatně těžší. Jednak náklady jsou rozloženy na celé území ČR (některé ústavy dělají jen DNA jiné jen balistiku). Jak potom může přispívající posoudit zda náklad na zadržení jednoho zloděje ve výši 12-48tisíc je oprávněný? A má pro společnost skutečně ten optimální efekt i zde tlačit cenu dolů?
Anglicky umím, ale není to žádná sláva. Na anglickou literaturu si zatím netroufám, ale mám v plánu s tímhle něco udělat 🙂
Gofry:
Pokud nesouhlasíš s demokracií, tak mi řekni jakým způsobem bude společnost předcházet tomu aby při honbě za sjednocením politické moci nedocházelo k ozbrojeným konfliktům, násilí a občanské válce?
Já o tom soudnictví a policii jsem už taky něco četl, ale v tomhle mám ještě moc nevyjasněností na to abych mohl nyní prohlásit že jsem přesvědčenej že by to šlo. Ale hlavně není vůbec na pořadu dne řešit soukromé soudy nebo policie. Pokud se přerozděluje kolem 50%, pak je třeba ořezávat nejdřív odjinud. Důchody, sociální přerozdělování, subvence a dotace, a soustavná likvidace úřadů hezky jeden za druhým.
Pokud se to jednou podaří, tak teprve pak bude vhodné popřemýšlet o soukromé policii a soudnictvím závažněji.
@Choronzon
„Vláda má povinnosti a nevykonává je tak jak by měla. Ale koho z toho třeba vinit? Vládu? A kdo ji zvolil? “
Ja napríklad nevolím, pretože nesúhlasím so žiadnou stranou. Nesúhlasím ani s demokraciou ako so systémom usporiadania spoločnosti. Nesúhlasím so systémom, kde si nemôžem vybrať, že mi jednoducho nebude vládnuť nikto. Vždy mi teda vládne niekto, komu som k tomu mandát nedal. V súčasnosti sa nemôžem legálne vyviazať spod vlády, o ktorú nemám záujem. Ostáva iba násilie, takže sme si bohužiaľ demokraciou nijak nepomohli.
„Ale např. na zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti a výkonu práva jsem ochoten se jim podrobit.“
To je v poriadku. Ja však napríklad nie som ochotný sa im podrobiť, neverím, že tento systém prinesie ochranu a chcem systém iný. Bohužiaľ nemám na výber, som k tvojmu systému prinútený, je na mne vykonávané násilie (dokonca organizované ;-)). V podstate sa dá povedať, že podporuješ násilnú organizáciu, mafiu.
„… soudnictví a policii. To bych nechal až nakonec a zatím zůstal u toho, ze v těchto oblastech je vláda nezbytná.“
Neviem, či je to dobré. Pretože štát môže prerozdeľovať tých cca 50-60% len vďaka tomu, že má monopol práve na súdnictvo a políciu (a peniaze). Tzn. monopol na právo a súdnictvo je príčinou moci štátu a kým o tento monopol nepríde, prerozdeľovanie sa nezmenší.
Chorozon: Tohle mi jako problém nepřijde. Bez státu by zajišťování bezpečnosti pravděpodobně fungovalo na principu pojištění, kde by si každý platil pojistné.
Je ale opravdu těžké si to představit, neboť by to byl úplně jiný svět. Nevíme, jaké institucionální uspořádání by se postupem času na trhu vytvořilo.
Škoda, že neumíš anglicky. Treba tenhle clanek se tomu venuje:
http://faculty.msb.edu/hasnasj/GTWebsite/AnarchyDraft.pdf (myslím, že by brzo měl byt prelozen do slovenstiny)
A jinak, pokud by ta tvoje teorie byla správná, tak by nemohla existovat ani dobrovolná charita. Kazdy by si rekl, ze ostatni prispejí, tak já nemusím a najednou by vznikla ona spirála. Jak ale víme z historie, nic takoveho se nedeje, neboť pred převzetí sociální oblasti státem dobrovolná charita normalne fungovala.
Kosik: Rozumím. Proč tedy ta nekonzistence? Protože se domnívám, že pokud jednající člověk spěje ke zlepšení svého postavení v budoucnosti, pak v případě že bude možno uspořit vlastní náklad a tento přenést na ostatní, pak nárůst mého uspokojení bude znatelnější než jeho pokles z dlouhodobého pohledu. Mnohdy může dalece překročit hranici jednoho života.
V praxi: Vesnice čítá 100 obyvatel a placení daní neexistuje vůbec – jsme konzistentní. Pořádková bezpečnostní služba existuje a je placena v rámci dobrovolnosti. Jelikož není schopna předložit peněžní kalkulaci (statky jí poskytované není možno ocenit na trhu) je třeba její rozpočet limitovat byrokraticky nařízením. Kdo toto nařízení o limitu vybíraných prostředků dává? Pokud skutečně není vláda pak se jedná o něco jako neziskovou organizaci založenou na dobrovolných příspěvcích.
A nyní: Výpadek jednoho dobrovolně platícího jednotlivce způsobí, že dotyčný navýší své vlastní prostředky na útratu jiných statků. Služba takto poskytovaná (bezpečnost) má pak budto o tuto částku nižší rozpočet nebo musí vybrat více od jiných.
Zdá se mi velmi pravděpodobné, že při nárůstu takovýchto jednotlivců povede růst částky přepočtený na zbývající platící k tomu, že u každého jednotlivce se o to rychleji přiblíží jeho mezní hodnotě. Zdá se mi že vytvoří spirálu kde rostoucí náklad donutí postupně všechny rezignovat na financování bezpečnosti protože náklad na jednotlivce bude příliš velký.
Jaké vidíš řešení tohoto problému když neexistuje vláda?
Choronzon: Chápu, jak to myslíš, ale s tvojí pozicí nesouhlasím, neboť jak říká Hoppe, přesně tahle pozice byla jednou z hlavních příčin neúspěchu klasického liberalismu v 19. a 20. století. Uvědom si, co tvrdíš. Obhajuješ laissez faire, tedy to, že jedině trh a jeho cenový mechanismus dokáže nejefektvněji akolovat vzácné ekonomické zdroje. Dále ekonomická teorie říká, že centrální plánování ekonomiky je nemožné a že monopol ze zákona je vždy z pohledu spotřebitele špatný. To je vše zatím v pořádku, ale poté najednou řekneš, že stát potřebujeme na soudnictví, obranu a policii, čímž nepřímo říkáš, že stát je v těchto oblastech lepší než trh. Vidíš tu zjevnou kontradikci? Buď je lepší trh nebo stát. Neexistuje nic mezi tím.
Tedy tvrdit, že existuje nějaká magická hranice, od které stát dokáže poskytovat dané služby lépe, je stejně absurdní, jako tvrdit kuřákovi, že kouření škodí zdraví, ale že existuje hranice počtu vykouřených cigaret za den, za níž už je kouření zdraví prospěšné.
Etatisti a socialisti pak mohou snadno na tuto kontradikci útočit. Mohou říci např: Když říkáte, že je stát nezbytný ve výše zmíněných oblastech, tak proč ne v dalších? Pokud trh v těchto oblastech selhává, musí selhávat i v jiných, atd atd….
Pokud tedy někdo zastává laisses faire, tak musí být konzistentní a dovést tuto pozici do svého logického závěru – trh dokáže vše lépe než stát a proto je stát nepotřebný.
Nevolník: Líbí se mi jak to napsal Mises. Že pokud menšina ovládá většinu, pak jedině s jejím souhlasem. Bolševici nabídli agreární reformu, Nacionální socialisté práci a vyvázání z poválečných reparací, Komunisté u nás zase „jistoty“. Pokud by však většiny o tyto programy nestály tak by musely nabídnout něco jiného jinak by o svoji moc přišli. Ani Angličané v Indii s velkou technickou převahou by si nedákazi jen díky zbraním dlouhodobě udržet moc. Nebylo by možné od lepšího vybavení navždy izolovat většinu národa. Pokud máš příklad který myslíš, že toto vyvrací tak si rád počtu. popř. rovnou odkaž na literaturu. díky 🙂
Gofry: Nenásilná výměna vlády je výhodná pro obě strany. Nikdo si nepřeje aby jeho děti umíraly při boji proti dětem jeho sousedů.
A nemysli si, že občané jsou v tak jednoznačné výhodě proti panovníkovi. Ikdyž se domnívám, že menšina si moc neudrží, tak ztráty na straně obyvatelstva proti armádě by byly děsivé. Snad stejně strašné by však bylo to, že trhy by reflektovaly politickou nestabilitu a riziko občanské války či ozbrojených střetů a tímpádem by produktivita práce klesala ještě předtím než by vůbec k něčemu takovému došlo (což v rukou zručného demagoga by mohlo paradoxně posloužit jako záminka pro násilnou akci).
Vláda má povinnosti a nevykonává je tak jak by měla. Ale koho z toho třeba vinit? Vládu? A kdo ji zvolil?
Domnívám se, že když by občané trvali na dodržování určitých principů (laissez faire), pak i politici by se podle toho chovali. To, že je možno jak píšeš naslibovat a pak se chovat jinak není způsobeno nějakou obzvláštní prohnilostí politiků jakožto nějaké třídy. Je to dáno tím, že jim toto chování ze strany voličů projde bez trestu.
K tomu co píšeš na konci… Ano. daně jsou krádež. V podstatě… Ale např. na zajištění vnější a vnitřní bezpečnosti a výkonu práva jsem ochoten se jim podrobit.
Vím, že někteří píší, že je možnost mít i soukromé soudnictví a soukromou policii. Osobně o tom zatím nejsem přesvědčen, ale stejně.. V době kdy stát bere asi 50% našich peněz neni třeba řešit soudnictví a policii. To bych nechal až nakonec a zatím zůstal u toho, ze v těchto oblastech je vláda nezbytná.
@Choronzon – Je otázka, či je dobré, že k výmene panovníka už netreba násilia. Pre koho je to totiž výhodné? Pre panovníka, ktorý sa už nemusí obávať o svoj život, alebo pre občana, ktorý už nesmie vziať spravodlivosť do svojich rúk a pri pokuse o výmenu panovníka bude jeho úsilie tvrdo potlačené (za jeho vlastné peniaze)?
Dnes krásne vidno, že pri moci sú síce iní ľudia, ale stále rovnaké ne/charaktery – najprv veľa nasľubovať a po zvolení sa na sľuby vykašľať. Práve to, že dnešným panovníkom nehrozí fyzická likvidácia je pre nich výhodou – aj keď nás všetkých okradnú, nič sa im nestane. To je veľmi zlé. Navyše je otázka, či je správne počúvať väčšinu. Neplatí totiž, že väčšina má vždy pravdu.
To, že má vláda nejaké povinnosti neznamená, že ich bude aj vykonávať. Nie raz odborári zablokovali cesty – to je násilie. A vláda proti tomu neurobila nič. Vláda sama sa totiž odborárov obáva.
Vláda nie je ani nezastupiteľná, ani nutná. Práve naopak, vláda je najhorším narušiteľom bezpečia a vlastníctva. Vláda je totiž priamo založená na tom, že bude ľudí okrádať (dane), nemôže byť teda už z princípu garantom bezpečia a vlastníctva.
Choronzone,
Zbývá již jen otázka „jak dlouhá doba je – nadlouho“? Historie i současnost je totiž plná příkladů, kdy menšina určitým způsobem ovládá většinu.
Skoro bych řekl, že nejzákladnějším principem lidské společnosti, od nepaměti a pradávna, je zmanipulovat davy a pomocí pouhé hrstky všehoschopných je pak ovládat.
Demokracie je jen pokus, možná nepatrně méně násilný (ale jen pokud vše probíhá tak jak má), kdy většinou ne-uvědomělí (oni sami se označují za uvědomělé) a duševně narušení jedinci, kteří sami vykrystalizují v davu, nutí onen dav podvolit se vůli oné menšiny (někdy skryté a anonymní).
Gofry: Schopnost demokratického zříení předcházet občanským válkám a revolucím spočívá v tom, že menšina nikdy není schopná udržet si moc proti vůli většiny. Ani dobře ozbrojená a odhodlaná menšina nemůže nadlouho vládnout většině proti jejímu souhlasu.
Demokracie je dobrá právě k tomu, že aby se vládnoucí režim vyměnil a vlády se chopil někdo kdo bude ochoten poslouchat většinu již není třeba onu dosavadní vládu fyzicky likvidovat.
Ty příklady odborářských stávek mi přijdou bezvýznamné. Kdyby snad chtěli používat odbory násilí vůči lidem a nebo majetku, pak je povinností vlády proti nim zasáhnout silou a takovéto průvody potlačit. Od toho přece vláda je.Pokud jen pochodují po ulicích a pokřikují, tak není třeba se jimi zaobírat.
Role vlády ve společnosti je nezbytná a nezastupitelná k ochraně bezpečnosti a vlastnictví. Teď jde o to jakým způsobem bude vláda zvolena a jaké budou lidu dány mechanismy k její výměně. Já myslím, že demokracie je nejlepší možnost co máme.
Bez donucování státem bychom měli donucování mocnými soukromými osobami. To vidíme všude tam, kde je slabý stát (mafie). Pokud je trh dobrovolnou lidskou spoluprací, tak je uznávání vlastnictví taky dobrovolné? Jestliže ne, tak jsme zpět u donucování.
Jak z toho ven? V nedostatkové ekonomice nijak. Je možné akorát se dohodnout na co nejspravedlivějších a nejracionálnějších pravidlech a vynucovat si jejich dodržování. Ovšem s růstem produktivity výroby spojené s regulací popolačního růstu nedostatková ekonomika pomine a nastane kýžená svoboda, tedy komunismus.
Demokracie braná do důsledku je už ze své podstaty totalitní. Jak už bylo řečeno, demokracie bez jakéhokoli omezení je tyranií většiny.
Jestli se nemýlím, takovou pojistkou proti diktatuře několika řádně zvolených jedinců by měla být ústava. A ta by pokud možno měla být neměnná. Spolu s přímou demokracií by takové uspořádání mohlo nějakou dobu vydržet. V USA to vydrželo až do roku 1913.
Pro zajímavost, zkuste si přečíst ústavu naší republiky, je to docela smutné čtení, ještě z dílny pana Uhdeho.
@Choronzon – myslím, že demokracia nie je schopná predchádzať ani revolúciám ani občianskym vojnám – viď nedávne udalosti vo Francúzsku, Grécku alebo trebárs odborárske stávky v Čechách (to je tiež forma občianskej vojny, našťastie pomerne mierna).
Demokracia sama je založená na popretí slobody. Je len iným vyjadrením práva silnejšieho a ani teoreticky teda nemôže byť garantom slobody. Obávam sa, že nedáva ľuďom ani viac slobody ani viac ochrany než anarchokapitalizmus, je teda zbytočná.
Vidím tu, že si někteří myslí, že demokracie a svoboda jsou neslučitelné. Resp. že demokracie může být hrozbou pro svobodu. To je jistě pravda. Nezapomínejme ale proč je demokracie pro svobodu nezbytná. Protože musí existovat mechanismus který určí držitele moci. A jestliže moc urve menšina a není žádná možnost jak by ji většina mohla o moc připravit, nezbývá pak nic než občanská válka a revoluce. Občanská válka a revoluce (či jen jejich hrozba) vede ke snižování dělby práce a pokusům o preventivní autarkii. A z té vyplývá omezení naší svobody. Takže já si myslím, že demokracie je nezbytná k udržení svobody.
Je pochopitelně možné demokraticky hlasovat o tom kolik bude mít kdo dětí nebo jaká barva kravat se může nosit. To už je ale ta stinná stránka, že totiž k demokracii potřebujete občany. A občané jsou prostě lidé podléhající omylům.
Takže chybu bych neviděl v demokracii jako v nástroji k ustanovení vlády (který je dobrý právě z toho důvodu že předchází revolucím a občanským válkám), ale v tom, že tento nástroj je možno aplikovat na cokoliv. Tomu nelze nijak zabránit aniž by se popřel samotný princip demokracie, takže zbývá jen tak nejtěžší cesta – hovořit o tom s ostatními. Zvyšovat jejich vědomí toho co je legitimním úkolem vlády a PŘESVĚDČOVAT druhé aby se zřekli aplikace demokratického principu na cokoliv.
Demokracie není omezení moci. Ten, kdo může omezit moc, může prolomit kdykoliv toto omezení. Demokracie je jen aplikace hloupé myšlenky, že „většina“ má pravdu a že jsem si všichni „rovni“. Menšiny vychytralých organizovaných a odhodlaných lidí potom mohou cokoliv. Třeba i zničit civilizaci.
Ja to rikam porad, svoboda a demokracie se navzajem vylucuji. Muzeme mit maximalne nejaky mix, kde bude platit neprima umera – cim vic demokracie, tim min svobody.
Re_Evolvere, nezapomněňoval bych „intelektuálama“ s (kinder:P) ekonomama odpoutanýma od reality.. 😉
Zdá se však, že politici u moci si tento respekt vykládají po svém a dokud jsou ve funkci, snaží se urvat, co se dá. Jinak myslíte, že třeba Lisabonská smlouva je spontánně vzniklý řád?
Demokracie je predevsim omezeni moci vlady pomoci shromazdeni zastupitelu… Muj ucitel politologie rikal, ze kritickym meritkem, zda demokracie je nebo neni, je respekt vladnouciho k tomu, ze bude vystridan. Mnohokrat jsem si od te doby overil, ze to opravdu do znacne miry odpovida onomu meritku, zda je vlada (v tomto smyslu ze sve vlastni vule) omezena.
Svoboda jako uplna absence donucovani, resp. absence statu je sice jako teoreticka definice mozna, ovsem prakticky vzato jde o nefunkcni (prirozene – „trhem vznikla“ – nikde krom hlav intelektualu neexistujici) anarchie…
V tomto smyslu lze naopak tvrdit, ze produktem spontanniho radu jsou pravidla (moralni i legislativni) zastupitelske demokracie a zachovavani tohoto spontanne vznikleho radu, jakoz i narodu a jejich kultur je tou pravou (nikoli intelektualne levou) sluzbou svobode.