Má každý právo si na svém pozemku postavit cokoliv a má stát právo to zakázat? Cokoliv – třeba mešitu, či dům ve tvaru penisu v historickém centru města?
Představte si, že si koupíte dům či byt v krásné, historické lokalitě. Cena onoho bytu je vysoká a můžeme předpokládat, že v budoucnu bude ještě vyšší.
Samozřejmě – výhled z bytu a okolí se vám nesmírně líbí. Proto jste si onen dům či byt kupovali.
Jinak řečeno, provedli jste investici, jejímž výnosem je cena bytu/domu a užitek, který získáváte výhledem a okolím.
Pak si ale někdo na pozemku přes ulici postaví vysoký dům ve tvaru penisu.
Tvrdíte, že onen člověk nemá právo postavit něco tak ohyzdného? Že nemá právo snížit hodnotu vašich investic? Že by mu měla být stavba zakázána? Jinak řečeno, tvrdíte, že vy máte právo na ochranu svých investic – například zákonem?
Logicky, pokud bych pak investoval do akcií, jejiž hodnota by klesla kvůli „zlým spekulantům“, měl bych mít pak také právo na „ochranu investic“ státem, který by měl ony spekulativní obchody zakázat?
Pokud bych pak investoval do svého vzdělání – a poté bych zjistil, že situace na trhu se nečekaně změnila a mé vzdělání je mi naprosto k ničemu, že jsem jen mrhal časem a jinými zdroji, mám právo požadovat po státu kompenzace?
Pokud si utvořím nějaký plán, který mi nevyjde kvůli plánování ostatních lidí, mám pak právo na to, aby stát ostatní plány zakázal či mi kompenzoval můj případný neúspěch?
Mám snad právo požadovat po státu, aby mi kompenzoval – či obecně zakázal – jakoukoliv změnu situace v můj neprospěch?
Pokud ano, má stát právo zakázat či jinak zabránit stavbě domu ve tvaru penisu v historické oblasti. Pokud ne, pak si každý na svém může zjevně stavět, co chce.
Ale životní prostředí obecně je přeci již dávno vyřešeným tématem… dostanu se k tomu, až budu doma, teď jen narychlo 🙂
Ochrana vzhledu historického centra, ochrana ovzduší před exhalacemi, ochrana moří, řek, klimatu,- obecně životního prostředí, regulace televizních kmitočtů, … to všechno obecně je správa (hospodaření) veřejných statků. Liberální ekonomie nabízí jen částečné řešení – navrhuje je v maximální míře privatizovat, neboť privátní vlastník je spravuje efektivněji, nežli veřejný správce. U mnoha případů si lze takový stav představit (moře, řeky, lesy, radiové frekvence, dálnice, privátní škody) Výhled z okna, pohled na město či krajinu, okolní vzduch, – to všechno jsou veřejné statky, které (zatím) neumíme (nebo z mnoha důvodů nechceme) efektivně rozdělit mezi lidi. A s nimi si neví dost dobře rady (pokud vím) ani liberální ekonomové. Je třeba je tedy zatím spravovat veřejně, centrálně a čekat třeba na nějakou překvapivou technologickou invenci, nebo něco, co by řešilo dnes nepředstavitelné …
ale na druhej strane; ked si predstavim stredoveku panoramu Prahy a v pozadi obrovsky falus, celkom to osviezi tu gycovu atmosferu 🙂
Jasné, pokud si kupuju byt/dům/…, pak momentální výhled zrovna prostě vyšel a je na moje riziko, jak tomu budu věřit v budoucnu. Jsou tu ale možnosti, jak si to pojistit. Například s pronajímatelem pozemku mohu uzavřít dohodu. Ten pronajímatel bude vlastnit i pozemky v okolí a nájemci budou mít podobně smlouvy. Těmi bude určeno, jaké stavby se kde mohou postavit za jakých podmínek (souhlas většiny, souhlas 3/4 vlastníků, souhlas všech, schválení nějakou – podle názorů obou stran – nezávislou autoritou, …)
Vojta> Tak to si budete rozumnet s panem Jandakem! Ten nejenze s Vami ocividne zdili nazor, ze „kulturni dedictvi“ nejde „redukovat“ na kapital ale hned vam rekne, co je to „spravne“ kulturni dedictvi … 😉
@1 – Takže mám právo požadovat po státu, aby mi kompenzoval – či obecně zakázal – jakoukoliv změnu situace…
Ochrana investice a ochrana historicke oblasti jsou dve odlisne veci. Kulturni dedictvi a prirodu vidim jako neco, co nelze jednoduse redukovat na kapital.