Jak je to vlastně s tím Španělskem? Možná úplně jinak, než si mnozí myslí. Co když je epicentrum španělských demonstrací ve španělském školství?
Ve Španělsku se protestuje. Již delší dobu – pravda. Mluví (nebo se mluvilo) o „Španělském jaru“ či o „Španělské revoluci“. Nepokoje odstartovali mladí lidé, mezi lidmi do 25 let je totiž nezaměstnanost přes 44 %, obecně přes 21 %. Chtějí obecně „změnu“ – práci, byty a lepší život. Za prvotní příčnu problémů tak můžeme považovat nezaměstnanost.
Jak to, že ona budovaná „vzdělanostní společnost“ plná vysokoškoláků s diplomem nemůže sehnat práci?
Opět se podívejme na to, kdo protesty odstartoval – byli to mladí lidé, absolventi, mezi kterými je nezaměstnanost přes 40 %. Problém Španělska je hned „dvojí“ – za prvé jde o Evropskou unií zregulovanou ekonomiku, kterých známe již 27. Jde o ekonomiku s nepřátelským prostředím pro podnikání, s obtížnou možností propouštět a tak dále. Podnikatelské riziko při zaměstnávání je uměle vysoké a začít podnikat není tak výhodné.
To je pohled z „nabídky pracovních míst“. Ale co pohled na „poptávku“ po pracovních místech?
Mladí lidé poptávají práci poté, co dokončí vzdělávání. Vzdělávací systém ve Španělsku je z drtivé většiny státní a bezplatný. A univerzity? 43 jich je státních, 4 jsou církevní a 3 jsou soukromé. Soukromé, které se ale také podřizují Ministerstvu školství, takže vlastně státní.
Co to znamená? Že Španělský vzdělávací systém je ve větší či menší míře centrálně plánován státem. Určitou roli při regulaci vzdělávání hrají také roli autonomní oblasti, avšak i ty jsou de facto „pobočkami státu“.
Stavu centrálního plánování se říká také „ekonomický socialismus“. Ve sféře vzdělání to nazývejme „školský“ či „akademický“ socialismus.
Nemožnost racionální kalkulace
Ekonomický socialismus všeho druhu má však jeden podstatný problém: neexistenci reálných, dobrovolně stanovených tržních cen.
Do důsledku vzato to znamená, že nikdo neví, co (se) učit. Školy neví, o jaké obory je zájem mezi studenty a o jaké obory je zájem na trhu práce. Neví, které obory jsou „efektivní“, které se mají „držet“ a které obory jsou zbytečné a dochází v nich jen k plýtvání talentů.
Studenti neví, který obor se jim vyplatí studovat, o které obory je zájem na trhu práce a který obor je to „pravé pro ně“ – neexistuje systém stipendií a tržních (neregulovaných) půjček s centrálně neovlivněnou úrokovou mírou. V systému akademického socialismu ani nemůže existovat.
Nositelem informací o preferencích mnoha milionů spolupracujících jedinců jsou totiž právě ony ceny, které ve školství neexistují.
Malinvestice ve vzdělání
Co nám škola má ale dávat? Má nám pomáhat budovat a rozvíjet náš lidský kapitál – vědomosti, zkušenosti a další. Tento kapitál spolu s naší pracovní silou (která je také formou kapitálu) pak nabízíme na trhu práce a chceme za jeho „pronajímání“ příjem – mzdu.
Problém však je ten, že mladí lidé tráví podstatnou část svého života v systému státem organizovaného ekonomického socialismu. Investují vzácný čas do tvorby kapitálu, který je z velké části zřejmě i zbytečný, protože školy neví, co mají své studenty vlastně učit.
Stát, který tyto školy financuje, pak vlastně dotuje tvorbu kapitálu miliardami (eur či u nás korun), které vlastně přicházejí vniveč. Peníze vybrané na daních jsou vyhozeny oknem do systému skutečné anarchie – ekonomického socialismu bez možnosti jakékoliv kalkulace.
V podstatě je to podobná situace jako před prasknutím hypoteční bubliny.
Zatímco v hypoteční bublině šlo o to budovat „hypoteční ekonomiku“, kde každý má svůj dům a proto stát tlačil polostátní agentury do uvolňování pravidel pro hypoteční trh a centrální banku ke snižování úrokové míry (dotoval se vznik určité formy „kapitálu“), v této vzdělaností bublině jde o to budovat „vzdělanostní ekonomiku“, kde každý mladý člověk má svůj titul a proto stát financuje systém vzdělávání, seč může.
Čím více státních dotací pro školství, čím více státních regulí, tím více centrálního plánu a tím méně reálných cen. Čím více centrálního plánu, tím méně individuálního plánu studentů a škol.
Čím více státních peněz pro školství, tím hůře pro absolventy škol.
Výsledkem celého tohoto marasmu státního školství je spousta absolventů škol (ať už středních či vysokých škol), kteří výraznou část svého života prožili učením se specifických oborových znalostí proto, aby je následně zahodili vniveč a věnovali se něčemu naprosto jinému. Tomu se říká plýtvání – zde se plýtvá lidským kapitálem, který je v obecné rovině kapitál jako každý jiný. Plýtváme výrobními faktory, časem, životy.
Právě neznalost toho, jaký „lidský kapitál“ je na trhu požadován, je příčinou toho, že svůj vlastní kapitál pak absolventi škol nemohou nikde uplatnit a ten se tak stává bezcenným. Ano, to jsou ti pověstní „absolventi FHS* v Albertu u pokladny“ či mladí Španělé protestující za sociální jistoty.
Inflace diplomů
Pověstná „inflace oborů“ má tak stejné dopady, jako „inflace peněžní“.
Můžeme zde nacházet paralelu s rakouskou teorií hospodářského cyklu – skrze státní dotace dochází k „inflaci“ absolventů vysokých škol – státní dotace a neexistence cen přivádí do školství a terciárního vzdělávání mnoho absolventů, kteří však investují špatně kvůli neexistenci reálných cenových informací – dojde k malinvesticím a bublině. Ta časem praskne. Jde o lidi – prasknutí bubliny vyvolá vysokou nezaměstnanost absolventů („odepsání“ špatného kapitálu).
Jedna část našeho „lidského kapitálu“ je nám však všem společná – je jí naše pracovní síla. Když selžou investice do našeho vlastního „specifického“ kapitálu, můžeme použít tento méně vzácný (a tím pádem méně ceněný) kapitál.
Zde přichází na řadu problém nabídky pracovních míst: je-li podnikání příliš svázáno státní regulací a je-li tak příliš riskantní zaměstnávat, nevytváří se pracovní místa ani „pro pracovní sílu“. Ani ten supermarket neotevře.
A pak? A pak přijde Španělsko i „k nám“. Zastavme státní financování alespoň vysokého školství, dokud je čas. Pro dobro studentů a nás všech.
jiste Vaclave, Evropa ted prebira americke nesmysly, domnivam se ze je to umyslne, pologramotnym hlupakum se lepe vladne. Maji ovsem smulu, cely monetarni system pujde do kytek a bude nasledovan i EUSSR.
Stane, plně s Vámi souhlasím. V USA školství snad zdegenerovalo a v Evropě se k tomu chystá. Koupit si vzdělání na soukromé škole je pro lidi s penězi jednoduché a nemusí nic vědět a získá diplom. Pro lidi bez peněz bude vysoká škola nedostupná. Státní školy by měly produkovat studenty, kteří jsou schopni studovat a nejen chodit do školy. Měřítkem vzdělání by měly být znalosti a nikoliv peníze. V praxi se ukazuje, že lidé ze škol mnoho neumí. Zjistil jsem u nás v zaměstnání, že mladý vyučený automechanik s maturitou neuměl měřit posuvným měřítkem. To více slov nepotřebuje.
Pokud jde o duvody spanelske nezamestnanosti, obavam se ze autor nepochopil to podstatne, pokud vubec, je statni skolstvi a university nepochybne ten posledni. Staci porovnat s efektivnosti vysokych skol ekonomie v USA, produkujici cele generace zvanilu, s mozkem promytym keynesianskou a monetaristickou propagandou bankovni mafie, jejich pusobeni, ve spolupraci se zkorumpovanou politikou,privedlo USA na pokraj bankrotu, ktery se nevyhnutelne blizi. Privatni i statni skolstvi v USA na nizsich stupnich produkuje miliony pologramotnych simpanzu a na druhe strane financovani uni studia kredity vytvorilo kreditni bublinu ve vysi 1 bil.$, s vysledkem ze dve tretiny studentu splaci dluhy jeste v dobe kdy jejich deti zacinaji studovat. Hlavnim duvodem nezamestnanosti nejen ve Spanelsku je zkorumpovany monetarni a bankovni system,celosvetove, a manipulace uroku centralnimi bankami, primym nasledkem systematicke manipulace uroku smerem dolu,je masovy outsourcing jobu z Evropy a USA do Asie.
http://www.nytimes.com/2011/04/12/education/12college.html?_r=3&hp
Vše souvisí se vším, to jste uvedl Nevolníku správně. Klidně tomu můžete říkat dialektika. Pane Kubec, chaosu můžete zase říkat anarchie. Nenechte se opravovat. Některým uniká význam slova anarchie a tak doporučují použít slova chaos. Chaos v tom máte dost velký. Chcete znát ceny, které socialistické školství podle Vás nemá. Zrušili jsme plánování a uvidíte sám, že se k němu vrátíme. Společnost by měla znát nejenom ceny. I při tržním mechanismu by měla společnost vědět, kolik potřebuje na dalších 10 let nemocnic, lékařů, právníků, policistů, klempířů, pekařů, automechaniků atd.atd. Všechno nevyřeší trh. Potom to vypadá v takovém trhu tak, jak to vidíte kolem sebe. Přijdete do obchodu a chcete si koupit oblek nebo svetr. Zeptáte se z jakého materiálu je oblek ušitý,upletený, jestli se mačká, jak se pere, jestli se musí žehlit a mladá prodvačka neví nic, protože vystudovala zemědělskou střední školu nebo se vyučila
kadeřnicí či uzenářkou. Možná si přijdete do elektro koupit DVD a slečna ho neumí ani vybalit z krabice a zapnout, protože vidí DVD poprvé. Nebo si necháte postavit od firmy terasu a položit dlažbu. Zaprší a voda teče do domu. Zavoláte firmu, ta terasu vybourá a dlažbu položí znovu. Zaprší a máte uprostřed terasy louži. Zavoláte a pozvete si firmu a zeptáte se, kdo tu terasu dělá. Zjistíte, že nemáte na stavbě terasy vyučené zedníky, ale bývalého policajta, který nevystudoval žádnou školu. Ceny znáte, ale nějak ten tržní mechanismus nefunguje. Prostě se nedaří. Příště si objednáte jinou firmu a zjistíte, že zaplatíte předem a víc, myslíte si, bude to kvalitní práce, ale firma vůbec nenastoupí a zkrachuje. Vyjedete si na dovolenou, ale na letišti zjistíte, že cestovní kancelář nezaplatila let do Řecka a tam zase stávkují, tak se vrátíte domu a přemýšlíte o tom, v jakém virtuálním a bohatém světě žijete. Samozřejmě, že přeháním, ne vždy to musí dopadnout takto špatně. Doporučuji otevřít nějaké noviny a to kdykoliv. Ze všech titulků, které budete číst se dovíte něco podobného, jenom v jiném pořadí.
Jsem optimista a věřím, že jednou si začneme říkat pravdu a budeme žít poctivější život než ten virtuální s tržním hospodářstvím, které je jen „jako“ a s opravdovým tržním hospodářstvím to dnešní nemá nic společného. Potom i ten, kdo vystuduje nějakou školu a bude mít titul bude něco umět a bude schopen poctivě podnikat.
Kam jsem se to čirou náhodou dostal? Tolik učebnicových, zmanipulovaných mouder pohromadě jsem už dlouho neviděl. K pádu člověka na beton mi stačí zkušenosti jiných padlých, popsaných v Černé kronice. Stačí spadnout ze 2.patra tedy asi 6 metrů a máš to za sebou. Čím vyšší patro, tím to je jistější. Nad 12 pater nemá smysl už o tom diskutovat nebo něco počítat. Nepotřebuji pro tento konkrétní příklad znát čísla ani zákon gravitace, jak tu napsal jeden diskutující. Někdy stačí také životní zkušenosti.
K prezidentovi Husákovi dodám, že byl vzdělaný a za něho se narodilo nejvíce dětí, všechny vystudovali nějakou školu zadarmo podle svých schopností a všechny děti dostaly práci. Byly jiné problémy, ale není žádná doba, aby nebylo co řešit. Myslím, že o tom pánovi hodně málo víte a jen jste podlehli demagogii.
Pokud jde o téma španělského školství. Mohu se vyjádřit jen k tomu, co jsem si tady přečetl. Ve Španělsku jsem byl na dovolené před 15 lety. Neznám problematiku. Můžeme ale porovnat se školstvím u nás. Titulů se nám urodilo, každý by chtěl studovat. Úroveň školství je u nás na nižší úrovni než za toho Husáka, co věřil v jednu správnou pravdu. Podobné to bude ve Španělsku. Tady se studuje všechno a když není student přijat na jedné škole, vystuduje jinou a je jedno jakou, protože mu jde o vystudování vysoké školy a je jedno, co umí. Přijímám mladé lidí do zaměstnání s titulem bakalář, magistr a bývám dost zklamaný. Pro praxi mladí lidé často nepoužitlení a ještě dost často bez aktivity a snahy se něco naučit. Možná je to neschopnost se učit novým věcem.
Společnost je zdravá, když má dost lidí v aktivním věku, jeschopna uživit staré a nemocné, když prosperuje a je schopna se ufinancovat. Od 2.světové války, kdy nebyl dostatek bytů, škol, jeslí, školek a dokonce ani dost mladých lidí, musel někdo byty postavit, podniky vybudovat, postavit silnice a dálnici, Metro, přitom držet obrovskou armádu (studená válka a hrozba konfliktu) a za tohoto stavbu měl každý práci. Postoupili jsme o 20 let vpřed, využíváme vědeckotechnického pokroku, ale plýtváme. Někteří žijí v nouzi a jiní sedí celé hodiny u PC. Jeden příklad za všechny. Pili jsme vodu z kohoutku, která byla a je často lepší než ta v PET lahvích. Na litr vody v PET lahvi než ji dostaneme do supermarketu vyprodukujeme půl kila škodlivých emisí, spotřebujeme 5 litrů vody a 1 litr nafty. Měli bychom začít více myslet, ale kdo má myslet, když mladí lidé vidí v minulosti všechno ideologiocky špatné a s přítomností si neví rady. Taková krize, kterou svět prožívá od roku 2008 nemá v historii na světě srovnání a to už ani ne s krizí 30.let minulého století, která vyústila ve 2.světovou válku. Je to proto, že jsme se naučili žít ve virtuálním světě a v sebeklamu. Krize přišla ze zadlužené USA, kde krachly hypoteční banky a podniky, které falšovaly účetnictví. V televizi není nic jiného než virtuální programy, hry, soutěže, ve kterých vidíme jen bohaté a úspěšné, krásné, mladé lidi. Život je ale také o neúspěchu, o starých, nemocných, nevzdělaných a neschopných lidech. Proto by měl začít každý sám u sebe,něco poznat, něco dokázat, než bude na veřejnosti rozdávat svá moudra.
Neříkám, že to jsou nejlepší články, ale je zde pár opravdu hodnotných postřehů. Názvem druhého článku se nenechte zmást, vše souvisí se vším.
http://www.penize.cz/ekonomika/209127-spanele-se-vzbourili-proti-tunelovani-statu-cesko-miri-podobnym-smerem
http://www.penize.cz/pracovni-pomer/210566-drabek-rozdava-socik-pro-jedny-kapitalismus-pro-druhe
@Edmund Černá Zmije, Radim – oba máte v podstatě pravdu. V systému bez možnosti kalkulace (bez tržních cen), tedy v systému chaosu, je všechno možné. Vše vámi zmíněné může být konkrétním případem špatné investice (z důvodu neexistence reálných tržních informací). Všechny tyto efekty se mísí – jak přesně, to nikdo nemůže v systému socialistického školství vědět.
Jen jedna věc – škola se nemusí studovat jen pro trh práce. Spíš záleží na tom, co si pod trhem práce představíme. Student totiž nemusí chtít být jen zaměstnancem – i nových podnikatelů (zaměstnavatelů) je třeba. Jakých? Nevíme. Nemáme ceny.
Částěčně má článek pravdu, ale v něčem se mýlí – studenti dobře vědí, které obory jsou žádané na trhu práce a školy to vědí také. Ovšem mnoho studentů se neřídí žádaností oboru na trhu práce, ale svými osobními zálibami, módními vlivy (existují módní obory, které vypadají cool, ale jejichž absolventy nikdo nechce), a v neposlední řadě i obtížností studia. Obory mající uplatnění jsou neatraktivní a obtížné a proto na nich není velký převis. Školy se pak neřídí poptávkou trhu práce, ale poptávkou studentů. Protože nemá smysl otvírat obory, které nebude chtít nikdo studovat.
Není pravda, že propuštění zaměstnance je obtížné. Zaměstnavatel propustí koho chce, kdy chce, bez odstupného.
Podnikání (slušnému podnikání)víc brání korupce a právní chaos, než státní regulace a současná výše daní.
Pokud je nějaký systém, třeba státní plánování, otevřený a vystavený konkurenci ostatních systémů, tak nemá šanci zakrnět. Ve školství je naopak trhu moc. Školy si udělaly živnost z udílení titulů a rezignovaly na kvalitu. Stát by měl určit, že VŠ jsou třeba pro 20% nejlepších studentů a všechno ostatní zrušit. Rovnou by se ušetřily i peníze.
je tady ještě druhá věc. Podle mně není pro zaměstnavatele ani tak důležitý vysokoškolský diplom jako inteligence, obratnost, flexibilita …..
Inteligence proto, že člověku s IQ vyšší o cca 20 stačí na naučení stejného množství informací 2 – 4 x méně času. Obratnost pro každodenní práci jako schopnosti se přizpůsobit čemukoliv, s čím se při své práci setká. Flexibilita jako schopnost pochopit rychle a správně co je zrovna potřeba. Co vystudovat…. Jestli přijmout práci či dodatečnou rekvalifikaci třeba v jiném oboru, než má vzdělání nebo to odmítnout a třeba začít s něčím podnikat nebo prostě z toho Španělska vyjet za prací někde ven…..
Křivka inteligence a dalších těchto vlastností je v dané společnosti daná a jakákoliv vysoká škola je jen trošku rozvine, ale neudělá. Pokud tedy na dotované vysoké školy jde značná část populace mladých, jsou mezi absolventy i lidi, jejichž IQ a další zaměstnavateli požadované vlastnosti jsou na tak nízké úrovni, že zaměstnavatelům nestojí za přijmutí do zaměstnávání. Kromě podřadných pracovních míst, jako jsou ty pokladní v supermarketu.
Ad statistiky: A co když je to tak, že malinvesticí přidávající na nezaměstnanosti a na špatné alokaci investic do lidského kapitálu je to, že ti, jenž by měli studovat VŠ ji nakonec vůbec nestudují, protože pro ně neexistuj vhodná nabídka? Pak i statistika ukazující, že mezi mladými nezaměstnanými není žádný současný absolvent, potvrzuje moji tezi.
Co s tím? Která statistika vyřeší tento problém? Žádná. Statistika není vždy nejlepší metodou pro potvrzení/vyvracení různých ekonomických tezí. Ostatně – to je metodologický rozdíl třeba mezi rakouskou a chicagskou školou 🙂
Pokud vím, tak v současnosti se stát míchá do školství ve všech zemích, takže funkční tržní systém ti opravdu nemůžu ukázat. V takovém případě se musí přikročit k teorii, případně k historii (např. školství v USA před zavedením státních škol v 70 a 80 letech 19.st bylo pokud vím na velice dobré úrovni)
Je ale potřeba si o tom něco přečíst nebo alespoň poslechnout, např. zde:
http://mises.org/media/1437/The-Economics-and-Politics-of-Education-An-Interview-with-Robert-Murphy
A jinak soukromé školy v ČR nejsou argumentem proti čistě tržnímu systému.
Kosík
Mne nezajímají vydumaná tvrzení a učebnicové teorie, ale to, jak se věci osvědčují v realitě. Až mi někde ukážeš zemi, kde kvalitně funguje výhradně tržní školství, tak se můžeme bavit dál.
Jinak soukromé školství v ČR je odstrašující příklad. Na jedné takové soukromé škole učím, a nazývat tu parodii vzděláním může jen idiot.
Na nefunkční utopie nejsem zvědavý.
Ale já jsem ti protiargumenty na Alláha napsal. Ty jsi zatim nenapsal nic…
Nevim jak ty, ale když někdo vznese určité tvrzení, o kterém jsem přesvědčen, že je chybné, tak napíšu protiargumenty.
Pokud nesouhlasíš s mým tvrzením o škodlivosti státních škol, tak mi prosím napiš proč.
K závěru o tom, že Alláh je velký, jsem dospěl po studiu mnoha literatury a po téměř roce usilovného přemýšlení. Takže pokud se mýlím, tak mě prosím oprav, pokud máš nějaký protiargument.
Je to stejně bezobsažné tvrzení, jako to tvoje.
Martin B. 🙂
Ano mám. Neexistuje žádný důkaz, že by Alláh existoval a i jeho údajná existence odporuje veškeré logice reálného světa, proto taková bytost nemůže být „velká“.
K závěru o tom, že státní školství je neskutečně škodlivé, jsem dospěl po studiu mnoha literatury a po téměř roce usilovného přemýšlení. Takže pokud se mýlím, tak mě prosím oprav, pokud máš nějaký protiargument.
Kosík:
Alláh je velký!
Máš nějaký protiargument?
Martin B:
Potřebuješ čísla, abys věděl, jestli přežiješ pád ze 100 metrů na beton? Budeš si hledat statistiky o tom, jak dopadli ti před tebou? Jaká byla jejich úmrtnost?
Samozřejmě, že ne. Stačí ti správná teorie, tedy teorie gravitace spolu se základní znalostí lidské fyziologie, abys věděl, že tě takový pád na 100% zabije.
Nazval bys mě „ideologickým fanatikem“, kdybych ti bez čísel tvrdil, že tento pád nepřežiješ?
Stejně tak ti tvrdím, že státní školství je velice škodlivé… Máš nějaký protiargument?
„Nepotřebuju čísla…“
Ano, takhle smyšlejí všichni ideologičtí fanatici.
Husák a spol. taky nepotřebovali čísla. Jim stačila víra v tu správnou pravdu.
to Matrin B.
„Zajímalo by mně, jak si vedou absolventi odstátněného školství na Haiti.“ – miluju tyhle „argumenty“…
A jinak nepotřebuju čísla abych věděl, že když kriminální organizace bude vyučovat téměř všechny děti, tak ty děti budou věřit v legitimitu této organizace, a že to vzdělání bude spíše indokrtinací než opravdovým vzděláním (jako např. naučit děti jak přemýšlet, jak odlišit pravdu od lži, jak argumentovat atd atd.)
Tom Woods použil tuto analogii: Přadstavte si, že by celé školství ovládal a finacoval Wal-Mart. Opravdu by vás překvapilo, kdyby děti po x letech v těchto školách byly přesvědčeny o tom, že Wal-Mart je nejmorálnější a nejlepší řetězec na světě a že všechny ostatní jsou špatné?
Když ale ovládá školství stát, tak s tím má málokdo problém… Přitom to je úplně to samé…
Fešáku autore, co kdybys používal nějaká pořádná čísla?
Např. dokazující, že nezaměstnaní absolventi ve Španělsku jsou důsledkem postátněného, regulovaného školství, zatímco zaměstnaní absolventi ve Finsku jsou výsledkem, ..,ehm, toho samého.
Jen prostě prezentuješ učebnicová moudra, nezávisle na faktech.
Zajímalo by mně, jak si vedou absolventi odstátněného školství na Haiti.
@Jaroslav Skopal: Jestliže technická škola přináší vysokou přidanou hodnotu, tak si na sebe pravděpodobně i na trhu vydělá, a je zbytečné do ní cpát dotace, nicht wahr?
Stát má podržet jen tu nejužší síť, povětšinou technických škol, s prokazatelně vysokou přidanou hodnotou. Ostatní (tedy min. 90% stávajících VŠ) bez milosti odříznout od dotací.
Ad EDIT 1: jasně, tak jsem to myslel.
Určitě jde ve státním školství o plýtvání časem studentů, to se zase nepřu, to je jasný. Dokonce pokud bych porovnal ty koncentráky, ty vymývárny mozků, do kterejch chodí dnešní děti (a poprávu strašlivě nerady), s hypotetickou školou v tržním prostředí, která by se určitě snažila, aby výuka byla zajímavá a intelektuálně přitažlivá, tak bych mohl říct, že drtivá většina času strávená ve státní škole je nejen plýtvání časem – tedy nepřináší pozitiva, ale dokonce přináší velká negativa (studenti by na tom byli intelektuálně podstatně lépe, kdyby vůbec do školy nechodili).
Pokud je investice do tvorby lidskýho kapitálu zcela mylná, tak je to to samý (z hlediska množství lidskýho kapitálu), jako by ten člověk nestudoval vejšku vůbec. A to, kolik lidí se rozhodne studovat vejšku, podle mě nemůže mít vliv na míru nezaměstnanosti.
Čili chci říct, že pokud by se odstranily všechny regulace pracovního trhu a všechny daně a poplatky vážící se na pracovní příjem, pak by byla klesla nezaměstnanost na přirozenou míru (plus mínus nějakej ten hospodářskej cyklus), a to i za současné situace ve školství.
No; napadá mě jedna možná souvislost mezi situací ve školství a zaměstnaností. Absolventi (nejen ve Španělsku) možná nepochopili, že dneska se prostě na vysoký škole lidskej kapitál získat nedá, takže mají kvalifikaci většinou asi tak na recepční. Pokud to nepochopí, tak se budou divit, že nemůžou najít práci v oboru a že jsou nezaměstnaní, čímž dojde k záměně dobrovolný nezaměstnanosti za nedobrovolnou (protože například McDonalds nebo Starbucks by jim místo nabídl, ale to ignorují, takže se považují za nedobrovolně nezaměstnané).
Kolik procent lidi mezi 18-25 lety ve Spanelsku studuje ci vystudovalo VS (alespon bakalare)? Kolik procent je mezi vysokoskolaky nezamestnanych a kolik mexi nevysokoskolaky? Koli procent z nezamestnanych do 25 let jsou vysokoskolaci? …panove, vice dat a mene ideologie.
@Sonny Ortega: Jistě, však píši, že se zde tyto efekty mísí.
Pokud je investice do tvorby lidského kapitálu zcela mylná, může být jeho „výnosnost“ 0 = tedy reálná mzda nulová, člověk je nezaměstnaný, protože je nezaměstnatelný. V souladu s regulací pracovního trhu zde máme Španělsko.
EDIT 1: Samozřejmě výnosnost oné specifické části našeho kapitálu, do které jsme investovali ve státním vzdělávání, tedy budeme zaměstnatelní pouze v oborech „pod vysokoškolsky-odbornou úrovní“, tam, kde nebude požadována (viz Albert) – to je právě znak malinvestice: její nenávratnost. Absolutní nezaměstnanost je pak dána regulací prac. trhu. Tak či tak musí být frustrující mít na sobě jmenovku pokladní s titulem třeba „Mgr.“ 🙂
EDIT 2: Na konci píši: „Zastavme státní financování alespoň vysokého školství, dokud je čas. Pro dobro studentů a nás všech.“ Ve státem financovaném školství ale nevíme, jestli máme čas. 🙂
„Peníze vybrané na daních jsou vyhozeny oknem do systému skutečné anarchie“ – tady bych místo anarchie spíše použil chaos…
A jinak souhlas. Státní školství je jednoznačně nejškodlivější státní program… Důkazem jeho „efektivnosti“ budiž skutečnost, že téměř nikdo si tuto škodlivost neuvědomuje…
No… co se týče nezaměstnanosti, ta je způsobena regulací pracovního trhu. Menší zásoba kapitálu se odrazí v nižších reálných mzdách a konkrétně u lidského kapitálu zejména v nižší mzdě daného pracovníka, nicméně neměla by mít vliv na procento nezaměstnanosti.