Situace kolem kouření v českých restauracích je neúprosná a vyžaduje si rázné řešení. Přímo celospolečenskou solidární akci, která konečně zatočí s nešvarem, který se tak dlouho drží naší společnosti. S nešvarem, které nás všechny poškozuje. S ohavným, nevkusným a barbarským nekuřáctvím!
Dámy a pánové, drazí čtenáři, situace je neúprosná.
Tradiční místa vychutnávání si labužnické chuti a vůně cigarety, hospody a restaurace, jsou napadány.
Je zcela jasné, že jde o neopodstatněný útok. Hospody a restaurace byly vždy místem souznění a tolerance, klidu a míru. A jak je známo, je to právě kouření (cigaret), které přinášejí klid a mír do nervové soustavy mnohých z nás.
Však podívejme se na ty chudáky, nemocné závislé, kteří kvůli útlaku společnosti se uchýlili k poslednímu, co jim zbývalo – k cigaretám. Jejich nejvěrnější přítelkyně, která vždy uspokojí jejich nervovou soustavu a prsty.
Tvrdí, že kouření je škodlivé a smradlavé. Že ruší při jídle. Že by mělo být z restaurací a hostinců vymeteno na studené ulice plné nebezpečí a nemocí!
Jak necitliví jsou tito militantní nekuřáci! Ohrozili by zdraví mnoha mladých či starých lidí jen kvůli své sobecké touze po „čistém“ a „voňavém“ vzduchu! Tito neznabohové, kteří nechápou vůni cigaretového dýmu, tito nosonožci bez vkusu, by nám, znalcům cigaret, chtěli kázat, co je to vůně a co ne? Co je vkusné a co ne?
Nejsme to snad právě my, kuřáci, kteří se nejlépe vyznají v tajích cigaretového dýmu? Nejsou to snad naše plíce, na kterých je všude možně vidět, jak jsou vytrénované z neustálého trénování s cigaretovým dýmem? Chudáci plíce nekuřáka – musejí být tak slabé!
Tito lajci, neznalci, nám budou kázat něco o jídle, když ani nedokážou pochopit smyslnost a patřičnost tak skvělého dezertu a předkrmu, jako je cigareta? Budou nám kázat něco o zdravém životním stylu, když ani neví, jak výživná cigareta je, když dokáže nahradit snídani, ba někdy i jídlo na celý den? Ano, cigareta obsahuje kovy. Železo je kov. Není snad železo pro tělo zdravé?
Ano, dámy a pánové, žijí mezi námi i tací barbaři, kteří si zkazí celý oběd tím, že nekouří!
My, kuřáci, absolutně nechápeme, jak tito barbaři vůbec mohou žít bez kuřáckého dýmu a chuti cigarety. Jsou to právě nekuřáci, kteří ochuzují své děti o pravidelné procházky do místní trafiky. Ba co víc – oni škodí jejich zdraví tím, že nekouřením jim berou možnost chodit ven!
Je jasné, že hospody a restaurace byly vždy místem klidu, oddychu, místem, kde si kuřák může v klidu vychutnat svoji životodárnou cigaretu, posedět v rodinném kruhu, věnovat se svým dětem.
Je jasné, že tradice velí, abychom tento výdobytek svobody – naše právo na kouření v restauraci – hájili.
My máme právo kouřit v restauraci, ať už si hospodský říká, co chce!
Jde přeci o náš klid, o naši nervovou soustavu, o naše kovy, o naše děti, které by byly ochuzeny!
Musíme hájit naše právo na zakouřenou restauraci! Právě proto je třeba nařídit povinné kouření v restauracích a hospodách! Nejde to jinak!
Povinné kouření je znakem solidarity a odpovědnosti
Velí nám to nejen ohled na nás a naše blízké, ale i naše odpovědnost vůči ostatním. Musíme hájit ty, jenž tvrdě pracují pro tabákové společnosti a vydělávají si na živobytí. Vy, kteří chcete kouření zakazovat, jste si ochotni stoupnout před smutné obličeje dětí propuštěných pracovníků, když zjistí, že letošní vánoce už nebudou bohaté na dárky a potěšení? Máte tu kuráž si stoupnout před ty smutné oči a říci: „To já jsem ti zkazil dětství„?
Nejen, že je třeba podpořit tabákový průmysl, nejen, že je třeba napravit barbarský nevkus našich spoluobčanů-nekuřáků. Je třeba zajistit lepší a bohatší budoucnost pro naše děti. Právě pro ně to děláme. Právě pro ně je třeba prosadit povinné kouření v restauracích! Připojte se k nám – nezapomínejte, děláme to pro dobro našich dětí!
Na každé krabičce od cigaret je upozornění, které varuje kuřáka před tím, že kouření škodí zdraví. Ale i přesto si celá řada kuřáků nedá říct a ve svém zlozvyku a závislosti pokračuje, ale měli by kuřáci být trochu ohleduplní a kouřit tam kde to nikomu nevadí
Kouření tabákové cigarety škodí nejen zdraví kuřákovu, ale i blízkému okolí, protože jeho okolí se stává pasivními kuřáky.Rozhodnutí by mělo být na majiteli objektu
Hospoda patří majiteli a ten by snad měl mít právo rozhodovat, kdo tam může kouřit a kdo ne….
@3,14ranha
Hospoda nie je žiadny verejný priestor. Je to súkromný priestor – je financovaný súkromnými zdrojmi, nie verejnými. Nehnevaj sa, ale zakázať fajčenie na súkromnom majetku (v reštaurácii) a prinútiť tak všetkých fajčiarov chodiť vonku na chodník, ktorý je SKUTOČNÝM verejným majetkom je absurdné.
re: gofry vkládáte mi do úst co jsem neřekl, přečtěte si mé příspěvky ještě jednou
(a samozřejmě vím že ten zákaz je v rozporu se svobodou jedince, ale to je kouření samotné taky ! je to droga a poměrně agresivní, kromě toho je to kuřák který zapálením na veřejnosti (s jistým omezením je hospoda veřejný prostor, zjistěte si o tom něco) vždy překračuje čáru)
PS: jsem nekuřák z Olomouce, takže v tom není nějaká osobní zášť výběr všech druhů hospod máme velký a nohy mi slouží dobře, jen mi vadí to institucionalizované pokrytectví:
ví se že to škodí, ví se že cedulky kuřácké x nekuřácké jsou pokrytectví, ví se že prostředí kolem jídla je stejně důležité jako jídlo samo, ví se že kdo se nenaučí kouřit do 18 pak má řádově menší riziko začít v dospělosti a každopádně je to kuřák který by se měl dovolit, ne naopak, to on vypouští kouř…
stačí se jen zamyslet „co je a co není vidět“ 😉
hodlám pracovat se světem jak leží a běží a nekonstruovat si nějaké utopie… tak jako jsou normy na restaurační kuchyni, tak lze poměrně odůvodněně oddělit jídlo a cigarety, tzn. kde se podává jídlo – nekuřácká hospoda, kde se kouří, nepodává se jídlo tak jednoduchý by ten zákon mohl být (a mluvím o celé hospodě, ne o cedulkách jak z toho vtipu z koupaliště (smí se čúrat, nesmí se čůrat) – kouř od určité úrovně nejde vyvětrat)
Poslanci zákaz neschválej, přišli by o příjmy od cigaretovejch lobistů. Nekuřáci si musejí najít své nekuřácké místo sami. K tomu už tady je skupina na Facebooku: „Nekuřácké restaurace v Praze“ a nebo rovnou Mapa nekuřáckých restaurací na adrese: http://goo.gl/maps/b4h0
@3,14ranha – Akým spôsobom vznikne ľuďom nárok na dostupnosť nefajčiarskej reštaurácie? Akým aktom dôjde k tomu, že nefajčiarska reštaurácia je „slušnosťou“?
Predpokladajme, že v okruhu 5km od obydlia neexistuje vôbec žiadna reštaurácia. Má človek v takomto prípade nárok na nefajčiarsku reštauráciu? Asi ťažko, znamenalo by to totiž povinnosť niekomu iného mu ju tam postaviť – a takejto povinnosti sa hovorí otroctvo. Prečo by ale potom tento nárok mal mať v prípade, že v danom okolí niekto postaví fajčiarsku reštauráciu? Ako z aktu postavenia fajčiarskej reštaurácie vyplýva, že daný človek získal nárok na reštauráciu nefajčiarsku?
A samozrejme sa nezaoberám takými vecami ako – v akej vzdialenosti od miesta bydliska (alebo práce, alebo chaty?) má mať človek nárok na nefajčiarsku reštauráciu? A prečo neuvalíme povinnosť zariadiť nefajčiarsku reštauráciu práve tomu, kto si myslí, že na ňu má nárok? Prečo uvaliť túto povinnosť na úplne cudzieho človeka je v poriadku, ale uvaliť ju na neho samého už nie?
@3,14ranha – nic z toho, co si napsal nemění nic na tom, že se zde snaží určitá skupina lidí rozhodnout o soukromém majetku cizích lidí. Principiálně jde o to samé, jako například zestátnění či vyvlastnění (v extrémní situaci).
Pokud to prostě není moje hospoda či restaurace, nemám právo jim tam určovat pravidla. Můžu si na ně stěžovat – a to je tak vše. Pokud nebudou na moji stížnost pozitivně (pro mě) reagovat, tak tam znovu nepůjdu. Není to můj prostor, není to „veřejné místo“ (ať je to kdekoliv a vypadá to jakkoliv), nemám tam právo určovat pravidla.
Takže zakázat plošně kouření v rst jenom proto, že se mi nelíbí? Nelíbí se mi, když lidé chodí do restaurace jíst a předtím si neumyjí ruce. Přikážem to zákonem? Jak budem trestat provinilce? Jak to budem kontrolovat?…
cítím s liberály, ale zrovna cigarety jsou podle mě hranice kde zelený strom života poráží šedivou teorii – s cigaretami začínáte dobrovolně (teda pokud nejste jedinec ve vývinu, jaký div že reklama převážně směřuje/ovala na mládež: viz marlboro kovbojové=drsní chlapi=chlapi s cigaretou)
ale o tu svobodu pak přicházíte návykem – ten svobodný lístek je pro většinu populace jednosměrný (tedy je to „klamavá reklama“)
je zajímavé že třeba v irsku to nemají potřebu takhle hrotit i když kouření v restauračkách zakázali, prostě pod střechou se nekouří a basta, tak jako by asi bylo nezdvořilé přijít tam s exkrementem přilepeným na podrážce (kouření venku nikdo neřeší, za pár vteřin se to rozfouká)
PS: nekuřácké restaurace jsou většinou úspěšnější, ovšem za cenu že si rozhádáte kuřácké „štamgasty“ kteří si zvykli na jakési domovské právo a komfort, takže to dilema je mezilidského(hospodský x štamgasti) a ne ekonomického charakteru
ve skutečnosti by plošný zákaz byl finanční vzpruhou (snížil by rovnoměrně náklady na vstup do odvětví nekuřáckých restaurací- přece jen jde o „konzervativní“ podnikání- jednáte se zákazníky a navíc obsluhujete jen malé území kam se dá dojít vycházkovým krokem), protože na jídle se dá vydělat víc než na alkoholu a cigaretách(pokud nejste stát)
PPS: cigaretu si můžete zapálit venku, mimo sezónu si ale venku těžko vychutnáte jídlo, nebo dokonce točený nápoj (pokud nejste děda mráz) a ať si otupený čich kuřáků říká co chce, cigarety od určité úrovně kouření NEJDOU VYVĚTRAT, takže nějaké extra zóny, či zákazy kouření přes poledne to nevytrhnou – tak jako je cigareta jednosměrkou pro kuřáka, tak je kuřák jednosměrkou pro restauraci, mrzí mě že to bude muset zakázat stát (měla by to být slušnost a samozřejmost) ale to že v restauraci(volně přístupné, v nějaké VIP ať si třeba kálejí na hlavy, když je to baví) nepliveme na podlahu, či nečůráme do kouta taky není žádný fašismus, snad jsem to napsal srozumitelně
Ačkoli mi na chodníku kouř obvykle až tak nevadí (umí se rozptýlit…), spíše bych pochopil zákaz kouření na chodnících (na těch veřejných, popř. v jejich blízkosti) než v restauracích.
„V dlouhém období jsme všichni mrtví.“, jak pravil pan Keynes. Má maličkost tím chce říct, že se nikdy nekouká na dlouhodobý důsledky politických rozhodnutí, nýbrž povětšinou jen na ty krátký. Že polovina restaurací kvůli tomu zkrachuje? No a co. Že se bude víc kouřit na ulici? Tak uděláme zákon o nekouření na ulici, je přece jedno, že budeme zasahovat do osobní svobody lidí, dělalo se to tu vždycky, tak proč ne pod záminkou zlepšení podmínek k „žití“, vypadá to přece TAK HEZKY. A souhlasim s „v6ak“, že v restauraci si můžeme sednout do nekuřáckýho oddělení, ale na chodníku se tomu nevyhneme. Já, jako nekuřačka, kouř nesnášim, smrdí mi to, ale ať si proboha dělá každej, co se mu zachce, pokud mě tim neotravuje. A jestli je v restauraci jak kuřácký, tak nekuřácký, klidně do ní jdu. V životě se mi nestalo, když nepočítam hospodu, že by mi kouř v restauraci nějak vadil. To je fuk, ale dobrá recese, Lukáši. 🙂
@1 – jistě, že je to nadsázka 🙂
Doufám, že je to myšleno jako nadsázka a protiváha proti některým (!) nekuřákům (‚přece to kouření v restauracích je potřeba všude zakázat‘).
BTW: Zákaz kouření v restauracích může přidat kuřáky na chodníky. Kuřácké restauraci se mohu vyhnout, kuřáckému chodníku se vyhýbá hůře.