Od plácání se po ramenou z toho, jak dokážeme tu demokracii chránit, budeme mít ramena rudá. Nebude rozdílu mezi těmi, kteří budou chtít zakazovat komunisty a mezi komunisty samotnými. Obě dvě strany mají stejné praktiky: pomocí násilí lidem zakazovat myšlení.
V nejvyšších politických kruzích se rodí další návrh na zákaz KSČM. Po bouřlivém vystoupení komunisty Grebeníčka proti zákonu o protikomunistickém odboji (kdy zákon přirovnal k legalizaci terorismu) téma získalo na síle.
Většina ministrů současné vlády je prý pro zákaz KSČM. Máme je skutečně zakázat?
Poručíme větru, dešti hlavám, myslím
Dlouho se jako hlavní argument proti zákazu KSČM bralo ono slavné „komunisté vymřou“. Ale ejhle, oni nevymírají. Stále je volí přes 10 % voličů. Je to však důvod pro zákaz KSČM?
Není to, že přes 10 % lidí stále volí KSČM spíše jen ukázkou toho, kdo také žije mezi námi? Že mezi námi žijí (více či méně) lidé adorující tuto pochybnou ideologii? Není to spíše ukázkou myšlení části naší společnosti?
Zakázat KSČM, protože hlásá nějaké myšlenky a protože je pro ně někdo volí, je to to samé, jako zakázat (zákonem zrušit) podzim, jako prevenci před chřipkou. Poručíme větru, dešti, říkalo se dříve. Poručíme hlavám, myslím, říká se dnes.
Tím, že zakážeme KSČM neuděláme nic s tou skupinou voličů, která tvoří současný elektorát z více než 10 %. Ona bude dále volit komunisty, jen v jiných kabátech. Komunistou člověka nedělá přímo to, koho volí, ale to, jaké má hodnoty. Komunistů jsme se po roce 1989 nezbavili tím, že jsme začali všichni volit jiné strany. Nehledě na to, koho volili, mnoho lidí komunisty zůstalo (a zůstává) dál. Je jedno, zda-li volí ODS, Zelené či třeba KSČM.
Ostatně to, že mnoho z nás chce komunisty zakázat je důkazem toho, že mnoho z nás komunisty stále je. Režim Socialistické zřízení Demokracii je prý třeba chránit. Zákazem nějaké strany, nějaké ideologie však ničeho nedocílíme. Demokracie není garantem ničeho – je to většinové hlasování a jako taková sotva může být garantem „ochrany“ nějakých menšinových (= individuálních) práv. Tam, kde práva individua hodná ochrany definuje většina či nejsilnější skupina, neexistuje nic jako „přirozená ochrana svobody“.
Zakážeme-li postupem času všechny strany, které „ohrožují demokracii“, tak od Dělnické strany, přes KSČM se za chvíli dostaneme k náboženským extrémistům (KDU-ČSL) a teroristům (Zelení) a jediné strany, které si budou moci svobodně konkurovat, budou dvě středové strany, které se od sebe budou lišit v podstatě jen názvem (ODS a ČSSD). Pak již nebude nic jednoduššího, než aby ti, jenž jsou „ohrožením pro demokracii“ vstoupili do oněch dvou stran a ve stínu nezájmu začali páchat zvěrstva.
Myšlenky lidí nezakážete. Naopak. Bude-li snaha něco takového dělat běžnou součástí našeho politického života, uděláme to jevem „normálním“. Pak z extrémistů (komunistů a dalších) děláme vlastně běžné občany a politiky. Nikoliv však tím, že by se oni přiblížili nám a přestali hájit některé „extrémní“ a „pohoršující“ názory, ale tím, že bychom se my přiblížili jim. Od plácání se po ramenou z toho, jak dokážeme tu demokracii chránit, budeme mít ramena rudá. Nebude rozdílu mezi těmi, kteří budou chtít zakazovat komunisty a mezi komunisty samotnými. Obě dvě strany mají stejné praktiky: pomocí násilí lidem zakazovat myšlení.
Nechme je mluvit
Konkurence je klíčem k efektivitě. Platí to všude, i na „trhu politických idejí a myšlenek“. Všimněme si toho, za jakých podmínek se KSČ dostala k moci u nás. Bylo to sice ve volbách – těžko ale tyto volby můžeme nazvat „standardními“ a „svobodnými“. Celá plejáda před válkou významných politických stran byla zakázána. Politická soutěž byla přísně omezena na naprosto malé množství stran. Malá konkurence – KSČ vyhrála. Obdobná situace byla v Německu v době nástupu Hitlera.
Nechme komunisty skutečně mluvit. Nechme je v jejich komunistické straně. Pokud je umlčíme, nebudeme vlastně vědět, co chtějí. A pak? Pak si mnoho z nás může říci, že přeci nebyli tak zlí a něco se může z jejich doby znovu zavést – když už, stejně jako oni, zakazujeme myšlenky.
Lobotomie či rovnou zastřelit?
Představme si, že by na zemi nežil jediný komunista. Co by se stalo? No, KSČM by asi neexistovala, stejně jako mnoho dalších, mnohdy dnes „velkých“ stran.
Představme si, že by na zemi žili pouze komunisté. Co by se stalo? No, existovala by asi KSČM. Existovala by možná i KSČM 2… a tak dále.
Politické strany neexistují a nejednají sami o sobě. Jednají lidé. Stranu tvoří její členové, voliči, funkcionáři, sympatizanti. Přesně neurčitelná a nevymezitelná skupina lidí. Zakážeme-li stranu (KSČM), bude to mít stejný efekt, jako kdybychom zákonem zakázali podzim při prevenci chřipky a nachlazení. Chřipka i nachlazení by zde bylo stále, jen bychom tomu říkali „letní chřipka“ či „zimní chřipka“. Až bychom zakázali i chřipku, říkali bychom tomu třeba „letní divně“ či „zimní divně“. Ale blbě by nám bylo pořád stejně. Jako na podzim, jako když máme chřipku.
Jinak řečeno, zákazem strany zakazujeme virtuální entitu. Jako kdybychom zakázali označení „okno“ – okna by zde stále byla. Nezmizela by. Lidé by je chtěli, proto by zde pořád byla. Zákony by s tím neudělali nic.
Chceme-li zakázat nějaké myšlenky, musíme k lidem. Jak to ale udělat? Představme si, že zakážeme ODS. Zmizí její voliči? Její funkcionáři, členové, sponzoři? Ne, jen začnou působit (stejně) jinde. Nic se nezmění, vše jede dál. Zakážeme veřejnou činnost všem, kteří s ODS sympatizují? Budeme dělat ideologické testy před vstupem do volební místnosti či před veřejným prohlášením na politické téma, abychom zakázali šíření myšlenek ODS? Uděláme všem těm lidem lobotomii a změníme jejich myšlenky? A nebo je pro jistotu, pro případ nezdaru, rovnou zastřelíme? A jaký je pak rozdíl mezi námi a komunisty?
Všem diskutujícím – rád bych věděl, kolik je Vám let, když tak dobře víte co bylo před 23 lety – to Vám musí být víc než 38. Přesto jste tak erudovaní – že by komunisto bijci z přesvědčení a ne ze zkušeností?
Pánové, zapomínáte na poučení z historie. Demokratická sociální demokracie pomohla parlamentní cestou k moci Hitlerovi. Nebránila mu ani když začal likvidovat komunisty. Pak došlo i na sociální demokraty. Dnes pravice zkouší zlikvidovat legální parlamentní stranu – KSČM. Po ní můžete přijít na řadu i vy. Budete si muset vybrat.
to Kaktusak: 1. tzv. Vítězný únor byl sice nenásilný, avšak pod výhrůžkami násilím. Ozbrojené stranické bandy v ulicích měst připravené na boj nelze podobně jako loupežné přepadení bez jediného výstřelu považovat za nenásilí. Lenin, Marx, Stalin, Mao a další mají násilí nejen jako historicky faktickou součást svého politického boje (kromě Marxe), ale ve svých politických úvahách s násilím počítají a dokonce ho velebí…
to pan Strnad: KSČM je sice jiná strana, ale vzniklá čistě z KSČ a tudíž její členové pravděpodobě přechodem z československé komunistické strany do české nezměnili kompletně názory. Jinak platí, co jsem napsal výše – komunismus bez násilí nedosáhne ničeho a v dějinách si komunisté naprosto VŽDY, když mohli, usurpovali moc a zrušili svobodné volby. Jak by mohla dělnická třída uchopit moc, když je dělníků hrstka? Co by pak znamenal komunismus, když by se popřela revoluce, diktatura proletariátu, výrobní prostředky by se nechaly v rukou kapitalistů a zůstaly by svobodné volby, které Marx i Lenin neuznávali? Všude kde vládli komunisté byl konec svobodného vyjadřování názoru, pohybu, politické činnosti… Počet obětí přímo povražděných v souvislosti s komunistickou ideologií jsou miliony. Bohužel historie hovoří za vše. Pokud mluvíte o programu nebo prohlášení strany, tak bych vám rád připomenul, že komunisté u nás i jinde ve světě neoznamovali, co po uchopení moci udělají…. anebo snad v roce 1946 proklamovali popravy a věznění politických odpůrců, násilnou kolektivizaci, kradení majetku, stranické čistky a plnou závislost na příkazech ze SSSR?
Poznámka ke Krutonovi.
Zřejmě si pane pletete dvě strany. Z hlediska historického vývoje nejdříve byla KS Československa. Ta zanikla, 20 let neexistuje.
Teď existuje KS Čech a Moravy – a to není totéž !
Názory Vám neberu. Mohu jenom vědět – jak jste, kde jste – přišel na toto : “ … Pokud nějaká skupina lidí plánuje zločinné jednání = takto by se dala násilná revoluce proletariátu chápat,pak “ … atd. Zdůrazňuji – nidy a nikde po celou dobu existence KSČM jste se v žádném programu, vystoupení ani jinde – nemohl setkat s tím, že by KSČM obhajovala : diktaturu proletariátu a násilné převzetí moci revolučním bojem !!! To je naprosto vyloučeno. To zkrátka není možné ve spojení s KSČM ! Tak proč KSČM podsouváte cosi co skutečně neexistuje ???
Souhlasím jen částečně s tvrzením o pokusu zkorumpovat KSČM Jiřím DOLEJŠEM a Čeńkem MILOTOU. Oba hloupě naletěli provokatérům. Avšak na rozdíl od současných korupčních skandálů pravicových stran byl to jen a pouze záměr = ke skutkové podstatě naplnění trestného činu n e d o š l o. Proto nadále tvrdím, že KSČM je j e d i n á nezkorumpovaná politická strana v Poslanecké sněmovně.
Strnad
Před nástupem Hitlera neexistovalo žádné omezení ani malá konkurece stran a myšlenek. Hitler se dostal ovšem k moci jedině tak, že ho podpořila „demokratická“ pravice.
Kučík:
Komunistům dnešní režim ukradl veškerý majetek hned po privatizačním puči. Všechno muselo být vybudováno od nuly, z darů, členských příspěvků a z odměn za volby.
Kruton:
Komunisté neplánují žádné zločinné jednání a revoluce nemusí být násilná, jak dokazuje příklad našeho Vítězného února.
Strnad:
Tvrzení o nezkorumpovanosti KSČM významně narušili pánové Dolejš a spol.
Nedá se zakázat způsob myšlení, to máte pravdu. Dá se však postavit mimo zákon určitý způsob jednání. Nemá smysl zakazovat podzim, ani lidskou skupinu, ovšem zákaz KSČM je odstřihnutí této skupiny lidí od konkrétní historické organizace, která nespravedlivě získala značný majetek, který této skupině výrazně usnadňuje onen způsob jednání. Likvidace KSČ(M) není stejný případ, jako zákaz Vandasovy DS (byť se tak na první pohled zdá). Zákaz jakékoliv ideologie je nesmyslný. Zákaz extrémních (komunistických) stran, je problematický, protože největším problémem je definice extrémismu. Zákaz extrémního jednání jedinců je nutný (pokud máme vůbec mluvit o smysluplnosti jakéhokoliv státu). Konfiskace struktury konkrétní KSČ by byla z historických důvodů opodstatněná (stejně jako paralela s historickou NSDAP). Stanovit hranici mezi ve spojitém přechodu mezi násilnou ideologií, propagací této ideologie a násilným jednáním podle této ideologie je jádrem problému a okolo toho se diskuse točí…
Pletete si dvě odlišné věci a to právo na názor a právo na prosazování jakéhokoli činu. Komunisté mohou mít své názory nadále, ale zákon by mohl zakazovat jejich politickou prezentaci a propagaci (jako je to u jiných názorů a hnutí) a aplikaci jejich myšlenek do praxe. Pokud nějaká skupina lidí plánuje zločinné jednání (takto by se dala násilná revoluce proletariátu jednoduše chápat), pak by stát asi neměl jen tak přihlížet a čekat, jak to dopadne. Navíc sami komunisté odmítají liberální parlamentní demokratickou soutěž stran jako buržoazní demokratický formalismus a neuznávají její mechanismy a procesy a tudíž jim chybět nebude. V podstatě by nešlo ani o morální problém, protože by se jednalo pouze o vyřazení soutěžícího ze soutěže, protože neuznává pravidla hry, a protože samu soutěž neuznává a to je i selským rozumem v pořádku.
Váš článek je zajímavý svým obsahem, avšak příliš dlouhý. Tím se podstata vytrácí.Správně to vyjádřil předseda KSČM JUDr Vojtěch Filip, když v Poslanecké sněmovně řekl : PRÁVO JE VŮLE VLÁDNOCÍ TŘÍDY ( = VLÁDNOUCÍCH POLITICKÝCH STRAN ) POVÝŠENÁ NA ZÁKON … tudíž extrémně pravicová vládnoucí trojkoaliace podporovaná ČSSD zřejmě skutečně prosadí ve sněmovně z á k a z existence KSČM. Čím je vyjímečná KOMUNISTICKÁ strana Čech a Moravy – je to jediná nezkorumpovaná strana ve sněmovně – je to jediná skutečně levicová strana – je to strana důsledně opoziční – je to strana důsledně demokratická – a je to strana parlamentní. Vynést nad komunistickou stranou ortel politické smrti = fašistická metoda politického terroru ! Krize českého kapitalismu nezadržitelně vyúsťuje ve fašizaci celé splečnosti.Tyto 4 parlamentní strany by potom měly rozšířit své názvy o přívlastek F A Š I S T I C K Á . Členové Komunistické strany určitě nepřistoupí na změnu názvu komunistická.Co nastane až KSČM nebude ? Skončí velká hra na pseudoDEMKRACII.ANI JEDNA Z DOSAVADNÍCH STRAN NEZÍSKÁ JEDINÝ HLAS OD VOLIČŮ KSČM ! Skončí svobodné volby !Nevoliči, kterým bylo znemožně-
no KSČM volit, budou oprávněně veškeré další volby považovat za neplatné a budou volební výsledek bojkotovat.Dramaticky vzroste nenávist mezi občany. A co je ze všeho nejhorší ( neboť by KSČM stejně vymřela anebo se stala stranou neparlamentní ) – z každého komunisty se stane neohrožený bojovník za svatou víru … cosi jako kdysi křesťané předhazovaní lvům. Jedno potom nevím : touží tato kapitalitická společnost po kriminálech přeplněných politickými vězni ???
Kdyby 10% volilo NSČM (nacistickou) nebyl by to důvod jí nezakázat. Spíš možná naopak. Demokracie už prošla 20. stoletím a není to ta naivní slečna, která vše pánům dovolí.
Do omrzení opakuji 🙂 doporučení prostudování nově vydané knihy: http://obchod.wkcr.cz/obchod/ekonomika-a-finance/levicove-smysleni-od-de-sada-a-marxe-k-hitlerovi-a-pol-potovi.html
Je tam o historii sociálně (demokratických, národních atd.) stran. To jaksi zastánce demokracie jaksi tají. Asi tuší proč. Nejhorší je, že vznikly v Rakousku Uhersku a tedy i u nás a po zásluze se nám tato nemorálnost vrátila i s úroky a dodnes neseme následky našich pradědů toužící zrušit monarchii, víru, vlastnictví, „nerovnost“ lidí a pod.