Internetová svoboda a Pirátští cenzoři

Samozřejmě, i já si myslím, že jakákoliv filtrace webového obsahu nemá smysl. Na druhou stranu bych se nikdy neopovážil nikomu přikazovat, jaké služby má nabízet a jaké služby má odebírat. Nikdy bych si neuzmul právo rozhodovat za ostatní ve věci jejich internetového připojení. Přijde mi to úchylné, asi jako hra na rodiče a děti, kdy já bych byl „velký táta“, který všem přikáže, na co se dívat a na co ne.

Censura
Censura

Ačkoliv je internet relativně mladým prostředím, zrcadlí se v něm – v celku přirozeně – mnoho věcí z reálného světa.

Jednou z těchto věcí je různé pojetí svobody. Na internetu, který vznikl původně jako prakticky „anarchistická platforma“ se však ona různá pojetí svobody dále rozvíjí a krystalizují.

V zásadě máme 3 základní pojetí:

Positivní pojetí svobody na internetu prezentuje zejména (část?) Pirátské strany. Ve stručnosti se dá říci, že dle zastánců positivního pojetí má „každý právo na svobodný projev na internetu“ a „nikdo nemá právo kohokoliv kdekoliv blokovat či cenzurovat“.

Positivci“ bojují proti poskytovatelům připojení, kteří dobrovolně blokují přístup na některé webové stránky, proti přísnému moderování diskusí na zpravodajských webech a podobně. „Každý má přeci právo se svobodně vyjádřit.“ Nikdo nemá na internetu (webu) právo kohokoliv blokovat.

Druhá skupina jsou ochranáři – tito lidé chtějí chránit. Chránit děti před pornografií, „slušné občany“ před teroristickými weby, slušné lidi před dětskou pornografií a tak dále.

Ochranáři chtějí ochranu ostatních prosadit pomocí zákona. Zákonem nařídit „filtrování webu“, jde o nefalšované cenzory.

Třetí skupina – ke které se řadím já – jsou „negativci“. Negativní pojetí svobody, aneb „žít a nechat žít“. Z pohledu zastánců negativní svobody jsou oba předchozí pohledy zcela mylné. Každý má především svobodu. Nejen svobodu slova, svobodu projevu, ale i svobodu tvorby, svobodu vlastnictví.

Svoboda blokovat

Vytvořím-li si web, je to můj web. Když na něm moderuji diskusi, neupírám nikomu jeho „svobodu slova“. Každý si může založit svůj web a na něm tvrdit, co chce. Zablokovat mě. Prosím, je to jeho svoboda.

Poskytuji-li připojení k internetu, nikoho nenutím k tomu, aby mé nabídky připojení využil. Je záležitostí mého a klientova dobrovolného rozhodnutí, záležitostí naší svobodné volby, zda-li se dohodneme a uzavřeme smlouvu. Pokud blokuji („cenzuruji“) nějakou část webu dobrovolně, je to jen a jen moje věc a nikdo není nucen mých služeb využívat.

Tím padají mnohé argumenty positivců. Nejsem-li nucen zákonem k cenzuře, ale filtruji-li sám a dobrovolně, je to moje věc a nikomu do toho nic není. Nemusí se vám to líbit. Nemusíte mne číst či odebírat mnou poskytované služby. Jsme dospělí lidé a rozhodujeme se dobrovolně.

Naopak, „positivci“ jsou tím, kdo je skrytým cenzorem. Ustanovení „práva na internet“ a „práva na možnost vyjádřit se“, zakazovat poskytovatelům dobrovolnou filtraci obsahu není totiž ničím jiným, než zásahem státu do svobodné volby jednotlivců. A čím je cenzura? Cenzura je přeci jinak řečeno kontrola obsahu médií, v tomto případě internetu.

A co dělám ve chvíli, kdy zákonem zakazuji filtraci obsahu poskytovatelům připojení či zakazuji různou soukromou blokaci diskusí?

Kontroluji obsah médií, cenzuruji.

Mezi „positivci“ a „ochranáři“ není zásadní rozdíl. „Mechanicky“ jde o zastánce stejných postojů, kteří se liší jen v hodnotovém zabarvení.

Ze svobody privilegium

Ba co hůře, v očích positivců se ze „svobody slova“ stává „privilegium mluvit“. A privilegium ze svobody stvoříte pouze tak, že někomu svobodu uzmete, abyste jinému stvořili výsady.

Někomu uzmete svobodu tvorby – omezíte tvůrce v možnostech tvorby jejich webu – abyste někomu stvořili výsadu se vyjadřovat všude. Někomu zas uzmete svobodu podnikání – abyste jinému zajistili privilegium nefiltrovaného obsahu. Někomu pak uzmete svobodu volby – abyste jinému zaručili, že mu každý poskytovatel nabídne „internet bez cenzury“.

Všichni musí ustoupit, omezit se a dát na oltář jako oběť své svobody a vlastní rozhodování jenom proto, aby se uspokojila touha těch, kteří chtějí „dobro pro všechny, i proti jejich vůli.“

Všichni jsou přeci hloupí a jen „my, zastánci necenzurovaného internetu víme, co je pro lidi dobré“.

Samozřejmě, i já si myslím, že jakákoliv filtrace webového obsahu nemá smysl. Na druhou stranu bych se nikdy neopovážil nikomu přikazovat, jaké služby má nabízet a jaké služby má odebírat. Nikdy bych si neuzmul právo rozhodovat za ostatní ve věci jejich internetového připojení. Přijde mi to úchylné, asi jako hra na rodiče a děti, kdy já bych byl „velký táta“, který všem přikáže, na co se dívat a na co ne.

Sorry, ale na to fakt nemám.

Proti ochranářům už není třeba bojovat

Vznesené argumenty jsou zásadní, obecné. Platí jak proti positivistům, tak proti ochranářům. To jen zdůrazňuje fakt, že jak ochranáři, tak positivisté ve skutečnosti bojují za cenzuru internetu.

Na rozdíl od positivistů jsou však ochranáři mnohem méně zákeřní a více féroví, neb tento fakt říkají zcela otevřeně.

Přijďte 19. června 2012 ve 20 hodin do pražské Klubovny v Dejvicích na debatu o svobodě slova na internetu. Moderuje Miloš Čermák, hosté jsou Ivan Bartoš (Piráti) a Miloš Šnytr (Úřad pro ochranu osobních údajů).

25 comments

  1. @MíraS: Polsko cenzuru zrušilo na začátku 80. let. Vycházely tam pak neuvěřitelný věci, třeba v hudbě (osobně mám rád kapelu Sztywny Pal Azji).
    Jinak chválím tenhle článek a podporuji na flattru. Ač příznivce Pirátské strany, domnívám se, že má být na poskytovateli služby, jaké TECHNICKÉ řešení se rozhodne uplatnit, pokud chce chránit své dílo. Pouze PRÁVNÍ ochrana monopolu a perpetuity má být zrušena.
    U připojení je to ale malinko komplikovanější. Internet se svým způsobem stává základním právem (některé státy to mají i v ústavě). Proto je třeba zajistit, aby opravdu každý měl možnost svobodně se rozhodnout pro poskytovatele, který mu necenzurovaný obsah zpřístupní. Pokud bude existovat oligopol poskytovatelů, kteří v součinu zavedou třeba na nátlak zábavní lobby cenzuru obsahu (a to se může stát), pak bych volal po zákonném zákazu veškeré cenzury. Jinými slovy, právo musí vycházet z materiálních pramenů, ze skutečné společenské situace, nikoli z teoretického konceptu, který by se nám líbil.

  2. Petr: 😀 pokiaľ nie si pózer, tak prečo sem nehodíš fotku svojej izby s tým letákom? Alebo uznávaš slobodu len pre niektorých?
    K tomu Somálsku odporúčam prečítať si článok „Somálsko ako zlý argument“, kde sa autori pokúsili dokázať, že Somálsko bez centrálnej vlády (čo však nie je Somálsko bez vlády) je na tom lepšie, ako Somálsko s komunistickou vojenskou diktatúrou:
    http://www.menejstatu.sk/somalsko-ako-zly-argument/

  3. BTW: znáte polský film Sexmise, dokonalý obraz o vytváření světa pomocí skryté filtrace informací. (Stále přemýšlím, jak to mohlo přes komunistické cenzory dojít až do veřejné produkce)

  4. Plně souhlasím s tím, že je věcí poskytovatele jakým způsobem mne připojí k síti, ale vždy by mělo být jakékoliv filtrování deklarované. Nejhorší co by mne mohlo jako uživatele potkat by bylo, že zakoupím připojení k internetu a můj provider bude filtrovat a já se do dozvím pouze nepřímo, tady tak, že jiným to funguje a mně ne! To už je totiž cenzura jak za komoušů. A stejně tak poskytovatelé obsahu, pokud fitrují(moderují) ať je jejich postup popsán a veřejně deklarován, stejně jako bývá zvykem, příspěvky nemazat pouze v nich nahrazovat obsah „neutrálním sdělením o výmazu“. Každý pak totiž svým přístupem vyeliminuje ty jež příliš filtrují a vznikne heterogenní prostředí ve kterém si každý může vybrat co mu vyhovuje

  5. Hned po přečtení prvního odstavce jsem se podle autorova rozlišení přiřadil do skupiny „negativců“. Jsem rád – po dočtení článku do konce – že jsem s autorem zajedno. :))

  6. To MK:
    A pokud mezi těmi městy není žádné vlakové spojení tak taky si to zasluhuje nějaký zásah? Není stejna situace když mezi městy není žádná železnice a když je tam železnice kterou postavil bohatý blázen který chce takový podmínky že na ní de facto jezdí jen on sám ve svém vlaku?
    Jak tedy obhájíte že v Případě že tam není žádná železnice to zásah nepotřebuje, a v případě blázna se železnicí se musí bláznovi stanovovat podmínky za kterých na své železnici fungovat může. ??
    Za železnici si dosaďte mobilní připojení dálnici obchod cokoliv…

  7. Jenze ty problemy jsou spojene. Pokud je nejaky trh uzavreny (at uz umele nebo prirozene – napriklad si lze tezko predstavit, ze by mezi dvema mesty vedlo pet ruznych zeleznicnich trati patricich peti ruznym majitelum), tak proste IMHO nelze prohlasit, ze na tom nesejde a ze i tak ma poskytovatel prislusne sluzby pravo stanovit si libovolna omezeni uplatnovana vuci uzivatelum.

  8. @16 MK: Souhlasím, já také nesouhlasím s regulací trhu s mobilním připojením.

    Avšak tady jsme pod článkem o blokování stránek na webu, nikoliv pod článkem o regulaci mobilního připojení.

    (Tím chci naznačit, že v tomto případě je problém úplně jinde).

  9. „Poskytuji-li připojení k internetu, nikoho nenutím k tomu, aby mé nabídky připojení využil. Je záležitostí mého a klientova dobrovolného rozhodnutí, záležitostí naší svobodné volby, zda-li se dohodneme a uzavřeme smlouvu.“ Tam, kde jine nez mobilni pripojeni neni k dispozici, a na druhe strane na trhu mobilnich operatoru neexistuje konkurencni prostredi (nemuze tam vstoupit novy operator), nerikam volbe mezi moznostmi „zadny internet nebo cenzurovany internet“ svobodna.

  10. @13 Petr: prosím, na vlastné náklady si vytlač a nad posteľ nalep nasledovný text zelenej farby roztiahnutý na formát A4: „Anarchokapitalizmus je sloboda, čokoľvek iného je fašismuz“.
    Ide predsa o moju slobodu slova.
    Ďakujem

  11. Očividně text psaný na objednávku, který má lidi nenápadně učit tomu, aby se smířili s omezováním svobody slova a hezky si zvykli na to, že je třeba hlavně držet hubu a krok podle toho, jak firmy chtějí. Opravdu, kolik jste dostal od jaké firmy zaplaceno?

  12. @10 chachar68: Poskytovatel připojení nemá co kecat do toho, jaké poskytuje připojení?

    Poskytovatel služby nemá co kecat do toho, jakou poskytuje službu?

    Zopakuji: poskytovatel připojení poskytuje připojení. Od koho ke komu je věcí jeho svobodné volby.

  13. chachar68: súčasťou slobody je aj odmietnuť služby. A je jedno, či sa jedná o spotrebiteľa, ktorý odmietne služby podnikateľa alebo o podnikateľa, ktorý odmietne služby spotrebiteľovi.

    Na okraj, konkurenciou nie je len reálne existujúca konkurencia, ale aj potencionálna hrozba vzniku konkurencie. Takto funguje mnoho podnikateľov, ktorý poskytujú služby za rozumných podmienok, pretože ak by niečo extrémne prehnali, môže prísť niekto, kto z potencionálnej konkurencie vytvorí reálnu konkurenciu.

  14. TO Lojza Suchanek:
    Pokud poskytovatel zprostředkovává přístup k síti, nemá co do toho zasahovat, pokud nepřetěžuji svým provozem jeho infrastrukturu a pokud neznemožňuji funkčnost připojení pro ostatní.
    V takovém případě je cenzura v jakékoliv formě nepřípustná. Argument s konkurencí není příliš košer, protože mnohdy jsou možnosti připojení omezené a klient pak nemá možnost svobodné volby, která by jinak nepřijatelné chování poskytovatele eliminovala prostým odlivem klientů ke konkurenci.

  15. Chachare…
    Svoboda bud je, a nebo neni. V realu neni nic mezi tim – neexistuje polovicni svoboda, ani 99% svoboda…
    Ty jses presne ten pripad cloveka, ktery ma spravny zaver, ovsem postaveny na zcela nespravnem uvazovani. Jses ve stejne pozici jako odbory, ktere zadaji pad vlady – ja zadam pad vlady take, ale ze ZCELA opacnych duvodu, nez odbory:-)

    K veci – Takovy poskytovatel si zaslouzi krach. Dozajiste ano, v tom se shodneme. Ale ten krach si zaslouzi proto, ze zvolil SPATNY OBCHODNI MODEL, a nikoliv proto, ze mu neco zaridime zakonem.
    To same s tou silnici – souhlasim s tim, ze pokud by byly soukrome silnice, nelibilo by se mi nejspise, ze bych v aute nemohl prevazet psa (mimochodem, me by to bylo zcela ukradene, ja psa nemam, takze bych tu silnici v pohode vyuzival, ale rekneme pro priklad, ze by mi to vadilo). Ale pokud by silnice byla OPRAVDU soukroma, tak by byla postavena ze SOUKROMYCH penez. Nejaky pan by sel, vytahl par miliard a postavil si trebas dalnici. Oki…a proc to ten pan vubec dela? No prece proto, aby na tom vydelal, ne? Takze se bude snazit zvolit takovy obchodni model, ktery mu zaruci navratnost investice. No a kdyz zvoli spatny obchodni model (nesmime prevazet psy), potom se mu investice nevrati….
    Ale PROBOHA neni ani na me, ani na nikom jinem, abych mu nutil, ze ma zvolit obchodni model jiny. Na me je SVOBODNE rozhodnuti, jestli jeho sluzbu vyuziju, a nebo nevyuziju.

    V dnesni dobe to vsak takto neni, veskere podnikani je svazane neskutecnym mnozstvim narizeni a regulaci, a potom to vypada, jak to vypada – firmy mohou prodavat sluzby, ktere by na SVOBODNEM trhu nemely sanci uspet, ale jelikoz napriklad stat brani vzniku konkurence, nemuseji si s tim delat hlavu…

  16. Nemohu souhlasit s pojetím dle Lukáše Kubce.
    (snad jsem mu nezprznil jméno :-))
    Poskytovatel je trošku v jiné pozici, než běžný dodavatel služby.
    Použiju-li např. podobenství se silničním provozem, pak poskytovatel je v pozici provozovatele silnice. Asi by se vám hrubě nelíbilo, kdybyste po oné silnici mohli jet jen do Kolína, ale již ne třeba do Pardubic nebo Brna. Případně byste nesměli v autě převážet psa, ale jen morčata. Zkrátka, pokud nepřekročím povolené zatížení silnice a nebourám na každé křižovatce, nikdo mi nemá co přikazovat či kontrolovat, kam a proč jedu.
    Poskytovatel internetového připojení podle Lukáše Kubce si nezaslouží nic jiného než krach a veřejné lynčování nespokojenými uživateli.

  17. Ano, je to to samé jako když někdo chce plošně zakázat kouření v restauracích. Návštěvu restaurací vnímají jako svoje privilegium a proto chtějí upřít majiteli právo mít kuřáckou restauraci.

  18. S článkem souhlasím. Nesouhlasím ale se současným stavem cenzury na soukromých webech, které jsou již velmi užívané, skoro by se dalo říct veřejnoprávní. Například Rudé právo (novinky) vám nepovolí registraci ani po létech snažení, na idnesu je zase nastavený systém tak, že i když napíšete : „dobrý den“ a někomu z diskutujících se to nelíbí a klikne na „nevhodné“, zruší vám účet automat, nikoli zostuzovaný cenzor. Samozřejmě, že má právo majitel webu právo určit si dementní pravidla – mě rozčiluje, že nechápe, že tím získá menší návštěvnost a tudíž menší tržby za reklamy – ale asi je to pro něho z nějakých důvodů výhodnější a já mám obavu, že je to tím, že dobře ví, že většina populace ráda vymění svobodu za 30 Kč u lékaře. Nejsem naštvaný na majitele webů, jsem naštvaný na voliče.

  19. Petr -> Pokud by telefonni operator blokoval volani na urcita cisla, bude se jednat o jeho plne pravo, pokud mne na to samozrejme upozorni dopredu – bude to obsahem „vseobecnych podminek“ , ci proste jednoduse obsahem smlouvy.
    A je na me jako na zakaznikovi, jestli tuto sluzbu budu chtit vyuzivat a platit, a nebo ne. Dokonce by mohl byt telefonni operator, ktery by mi umoznoval volat jen na 100 konkretnich cisel a nikam jinam.
    Mozna, ze ty bys takovou sluzbu nevyuzil, a mozna nekdo jiny ano – NIKDO nema pravo kecat poskytovateli sluzby do toho, jakou sluzbu poskytuje.
    Pokud nekdo bude prodavat rohliky za 1 milion kc jeden kus, nejspise se bude jednat o velice spatny obchodni model – no ale je to JEHO obchodni model a NIKDO nema pravo mu ho zakazovat.
    Pokud me prijde domu navsteva a ja ji reknu, ze nejprve musi udelat 20 drepu ve dverich a teprve pak az je pustim domu, je to dozajiste velmi netradicni pozadavek, ale je to MUJ dum a ja si svym navstevam budu davat pozadavky, jake chci. Na te navsteve je potom rozhodnuti, jestli me pozadavky BUDE, ci NEBUDE akceptovat.

    Nakonec, pokud zacnu chodit s holkou, co mi neposkytne oralni sex, tak ji k tomu take dozajista nebudu nutit nasilim, ale rozhodnu se, jestli to pro mne je ci neni prijatelne, a podle toho se zaridim.
    Atd atd atd….

    Takze at si kazdy provider blokuje koho chce, pokud to je dopredu znama informace. Na me jako zakaznikovi je potom rozhodnuti, jestli si tu sluzbu objednam.

  20. Pokud někdo vytvoří web a někomu ho zablokuje, pak je to uritě jeho právo a je to zcela v pořádku. Poskytovatel připojení ale nenabízí obsah, ale pouze připojení, proto nemá právo obsah blokovat. Snad pouze v případech, že by se jednalo pro uživatele o bezpečnostní hrozbu. Je to jako kdyby telefonní operátor blokoval volání na určitá čísla – třeba těch, kteří byli trestáni.

  21. Mám stejný přístup ke svobodě jako autor v tomto článku. Oceňuji, že si dal tu práci to sepsat a jsem rád, že je tu prostředí kde může být článek zveřejněn.
    Na mě lidé s přístupem pozitivní svobody (zatím jsem se setkal s takovým přístupem u některých členů pirátské strany) také působí dojmem, že skrytě upírají právo na exkluzivní vlastnictví vlastních nápadů a myšlenek, včetně práva na volbu zda jej poskytnu ostatním či jen třeba každému třetímu.

    Viz biblické podobenství o vinici (Matouš 20 kapitola, verše 1-15)

Komentáře jsou vypnuty.