Chápou poté lidé principiální nedostatky státu, nebo vidí jen povrch problému? To je otázka celkem důležitá, protože rozhoduje o přežití svobodné společnosti ve chvíli, kdy stát bude svržen. Je to kruciální otázka, kterou by anarchisté (anarchokapitalisté) měli řešit, avšak nečiní tak.
Představte si, že dnes zrušíme stát. Teď, hned. Je to přeci snadné: stát je očividně neefektivní a hlouposti, které přežívají jen díky instituci zvané „stát“ každý vidí a každý musí platit.
Jenže – radikální okamžitá změna pro širokou skupinu lidí přinese nějaké potíže. Ty potíže nezpůsobila „svobodná společnost“ a znovu-vznik státu (ať už nové instituci budeme říkat jakkoliv) dané problémy nevyřeší.
To však nevadí. Zánik státu je tím nezjednoduším vysvětlením nových problémů a jeho znovuvznik pro mnohé bude nejjednodušším řešením.
Co se vlastně stalo?
„Velký neefektivní stát“ přesvědčil významnou skupinu lidí o tom, že stát je špatný. Stát byl svržen a přišla anarchie, „svobodná společnost“. Avšak stále zde bude skupina nepřesvědčených, že „ale přeci jen ten stát je v něčem dobrý“. Skupina, kterou nepřesvědčíme o neefektivností státu v jeho velikosti. Tato skupina ovlivní v problematické budoucnosti masy a dovede je ke vzniku nového státu. A jsme tam, kde jsme začali.
Čím hůře, tím lépe?
Přesvědčit někoho o tom, že stát je neefektivní a zbytečná instituce třeba v současnosti, kdy je stát velkou institucí a tím pádem je jeho špatnost zjevná, je snadné.
Ale jak silné je poté toto přesvědčení? Chápou poté lidé principiální nedostatky státu, nebo vidí jen povrch problému?
To je otázka celkem důležitá, protože rozhoduje o přežití svobodné společnosti ve chvíli, kdy stát bude svržen. Je to kruciální otázka, kterou by anarchisté (anarchokapitalisté) měli řešit, avšak nečiní tak. Dnes stavíme základy budoucnosti. To, jak silné bude dnes přesvědčení lidí o špatnosti státu, je základním kamenem budoucí svobodné společnosti – pokud bychom dnes o existenci státu rozhodovali.
Přístup „čím hůře, tím lépe“ je tak nebezpečný, protože o neefektivitě a neobhajitelnosti státu v danou chvíli přesvědčíme ostatní lidi snadno – a jen povrchově. Je těžké si představit, co bezstátní společnost vlastně znamená. Je to těžké pro mnoho anarchistů, natož pro „ty ostatní“.
Minimální stát
Proto potřebujeme minimální stát. Pokud o výhodnosti a prospěchu „bezstátní, svobodné společnosti“ dokážete ostatní přesvědčit ve chvíli, kdy je stát minimální a zdánlivě úspěšný a efektivní, máte vyhráno.
Přesvědčili jste je totiž za mnohem horších a náročnějších podmínek. Přesvědčíte-li někoho o hrůznosti 1% přerozdělování, přesvědčili jste o hrůznosti přerozdělování jako takového. O špatnosti státu, o špatnosti jeho existence a případného vzniku.
Svobodná společnost pak bude mít mnohem lepší budoucnost.
Na druhou stranu, čím méně státu je, tím lépe fungují tržní mechanismy, je tedy čím dál víc zřejmé, že volný trh a konkurence skutečně fungují. Proto je podle mě v minarchismu naopak daleko jednodušší vysvětlit škodlivost státu.
Nyní je sice zřejmá, to však vede k tomu, že si lidé vytvoří o to silnější představu jeho nezbytnosti, aby něčím daný stav racionalizovali. Díky tomu si ho postupem času zcela identifikovali se společnsotí. Žijí v iluzi, že bez státu by se všichni začali chovat zcela bezohledně a agresivně. Chápou sice, že by to tak sami nechtěli, ale protože všichni ostatní by se tak chovali, museli by prý taky.
Nejhorší iluze je imho ve víře, že „brát spravedlnost do vlastních rukou“ je nemorální a že trest, aby se nestal zaslepenou pomstou, musí být centralizován a odosobněn 🙁
@GVKB – stroje sa neprogramujú samé. Stroje musí naprogramovať človek. Poraziť stroj v šachu je extrémne jednoduché – vypnem ho zo zásuvky a ani si neškrtne. Nepochybujem tiež o tom, že autor šachového stroja dokáže daný stroj poraziť v 100% prípadov – naprogramoval v ňom totiž nejaký backdoor, pomocou ktorého môže ľubovoľne ovplyvňovať výpočený tok. Zbavili ste sa jednej elity aby ste si okamžite zaviedli novú – programátorov. Blahoželám.
ps: Kapitalistický centrálny systém je oxymoron.
Prohraje ten, kdo chybuje a je jedno o jaký boj se jedná, tam kde je život tam je i boj o zdroje k růstu a rozmnožování, abychom mohli žít musíme zdroje k růstu a rozmnožování i mít to je logické. Nejdůležitější je začátek jenom z dobrého semene zde může být i dobrý živý systém, pokud je semeno špatné je třeba zamezit tomu, aby mělo možnost k růstu a rozmnožování, nejsou jenom semena rostlin nebo semena, která dá muž do ženy, aby se narodilo lidské dítě, jsou zde i informační semena, ze kterých vznikají ideologické živé systémy. Pokud je zde problém je třeba jej i okamžitě a optimálně vyřešit, pokud elita nezvládá optimální řešení problémů, je třeba s tím něco rychle dělat. V minulosti se tento problém řešil tím, že se vyměnili lidi na elitních místech, to ale už v současné době nestačí, je třeba nahradit lidi na vedoucích místech moderní elektronikou a technikou. Jestliže nelze již porazit počítač v šachové hře, je tím i dáno že končí dezinformační ideologické svaté období, kdy o nás bez nás rozhodovala sobecká ideologická a podnikatelská sekta a musí být staré období sektářské vlády nahrazené obdobím, kdy moc převezme elektronika a technika. Nepotřebujeme sobecké byrokraty, co na nás parazitují, ale potřebujeme elektronické dispečinky, které nám umožní snadné získávání zdrojů k růstu a rozmnožování. Víte, kolik stojí výrobně krabička s cigaretami, a proč je tento výrobek desetinásobně předražený a tak místo toho aby stál 6 Kč, tak stojí 60 Kč. Elita potřebuje vaše peníze, elitě nejde o to, že si kouřením ničíte zdraví, jí jde o to na vás ekonomicky mnoho parazitovat, logicky nemůže fungovat ekonomika a politika tam, kde jsou služby a výrobky díky sobecké svaté elitě předražené. Pokud budeme odkládat neustále zavádění vědy a technologie do řízení společnosti tak následkem musí být jenom veliká válka a v této válce zahyne logicky veliké množství lidí a zničí se i veliké množství hodnot. Je snadné změnit povrch tím, že si vezmeme nové oblečení, ale je těžké změnit naše podvědomí, které myslí dosud jenom na sex a jídlo, nejenom sexem a jídlem živ je člověk, ale musí se zajímat i o nové programy a nové informace, jinak za to bude potrestán; válkou, hladomorem, epidemií, terorismem, drogami, sektami, mafiemi, atd. Dosud naše kulturní civilizace je opilá z výhod které jí poskytují centrální byrokratické systémy a tak ve své opilosti je hluchá a slepá k tomu že je zde ekonomická a politická dlouhodobá deprese spojená s bídou a nezaměstnaností. Klasickou ukázkou neschopnosti kapitalistického centrálního systému jsou ubohé byrokratické pracovní úřady, kde vám nesežnou práci, ani vám nedají podporu v nezaměstnanosti, jenom se vám smějí a dělají vám problémy. Elita k tobě neustále natahuje ruce v touze od tebe peníze brát na daních a poplatcích, a když jsi v nouzi, tak ti ani práci nebo podporu nechce již dát, jaký pastýř takové je i jeho stádo. Je třeba začít na náměstích zase veřejně popravovat naši sobeckou starou elitu, jenom strach z potupné smrti a zabavení majetku, donutí naši sobeckou politickou a podnikatelskou elitu k tomu, aby se o nás začala zase dobře starat.
Jednoduché a pravdivé. Nezbývá než souhlasit. Osobně to chápu tak, že postupná změna je pro většinu lidí vždy jednodušší. Mnohdy ale nese sebou velké množství sekundárních problémů a především je to běh na dlouhou trať který si ne vždy můžete dovolit.
To je fakt, stačí se podívat na tu „porážku socialismu“ z roku 1989. Na jednu stranu fajn, pokrok tu je. Na druhou stranu, socialismus k nám přišel že západu, máme tu Radu Evropské Vzájemné … pardon, máme tu tunu regulací, dotací a kvót, které směřují trh (rozhodně ne „volný trh“) tam, kam by ho spotřebitelé nesměřovali, protože by prostě nechtěli. (Ano, mám namysli třeba ty žárovky, debilni kvóty na cukr a další.) Máme tu EFSF, za dveřmi je ESM a možná i fiskální unie. Na jednu stranu jsme se zbavili „tvrdého“ socialismu, na druhou stranu jsme uvítali skrytý socialismus. Je dost otázka, co je lepší. Zvlášť když si prohlédnu srovnání EU a SSSR ( http://youtu.be/yuW0pf7k_I0 ), nejsem si jist. Na jednu stranu tehdy byla asi větší vůle bojovat proti tomu, dnes je vůle bojovat proti skrytému socialismu snad opravdovější. Bohužel, přesvědčováním dalších lidí se tvrdé antisocialistické jádro bude ředit. Přesto věřím, že to tentokrát dopadne aspoň o něco lépe. Až bu bude dostatek odpůrců i proti skrytému socialismu, půjde o opravdovější odpůrce než ty proti otevřenému socialismu. Jsem trošku i optimista, UKIP a Ron Paul sice ještě nemají vyhráno, ale jsou IMHO na dobře cestě.
Mimochodem, sám jsi napsal můj agrument pro pozvolné změny. Rušit státní MHD? Ne tak rychle, prvně bych to zrušil v centru. Pak bych to na rozích města postupně omezoval. Lidé na okraji by tedy měli na výběr, jak se k tomu postaví. Nebude-li jim reálná cena, která zde může být i o něco vyšší než původní, líbit, mohou se přestěhovat. Pokud by se státní MHD zrušilo naráz, tito lidé, kteří dostávali kvůli státu špatné informace a spoléhali se na ně, by měli problém, ze kterého by mohli vinit samotné zrušení státní MHD.
Při čtení o tom, že i mnozí anarchisté si neumí představit, jak by anarchie vypadala, jsem si vzpomněl na “ Pretože ho možno nie je vôbec treba… Myslíme si (aj my z menejštátu.sk), že štát potrebujeme aspoň na zabezpečenie právneho poriadku, spravodlivosti, bezpečnosti a reguláciu externalít. Aj toto ale môže byť mýtus daný tým, že nikto z nás za nášho života inú než štátnu justíciu a štátnu políciu nezažil. V skutočnosti existuje teoretické aj praktické zdôvodnenie, že súkromný trh môže fungovať aj v týchto oblastiach a prinášať oveľa lepšie výsledky ako štátny monopol.“